Muzeum chleba založil před devíti lety Piotr Mankiewicz. "Nebyl jsem pekařem, podílel jsem se na budově těch největších polských socialistických hutí. V 80. letech byl všude slogan: ´Vezměte osud do svých rukou´, a tak jsem začal vozit mouku pekařům," popsal ČTK začátky své cesty ke chlebu. Od mouky nebylo daleko k pekařským strojům, které Mankiewicz začal prodávat.
"Firma dobře prosperovala a já jsem chtěl po sobě něco zanechat, a tak vzniklo muzeum chleba," přiblížil jeho majitel. V několika místnostech jsou stovky exponátů, kterých se návštěvníci mohou dotknout. Jsou mezi nimi například chlebové žetony a bony z let 1914 až 1942, které nahrazovaly peníze, zařízení na plnění koblih marmeládou, dřevěná lednička z 19.století nebo váha na vajíčka.
Návštěvníci si mohou uplést housku
Mezi dokumenty je smlouva z roku 1790 sepsaná mezi pekaři a židovskými kupci či fotografie z roku 1916 ze severopolského Augustowa, na níž 16.000 vojenských zajatců čeká ve frontě na chleba.
Výrobní proces návštěvníci sledují naživo a sami se ho účastní. Pletení housek patří zvláště u dětí k největším atrakcím muzea. "S pekařstvím se v Polsku pojí legenda. Boleslav Chrabrý jel na setkání s římským císařem, když najednou ucítil neobvyklou vůni. Hospodář, z jehož domu se linula, nabídl královi chleba a ten na památku události nazval místo Piekarami (lokalita, kde jsou pekaři)," vyprávěl Mankiewicz. Duch chleba prý od té doby pomáhá slezským pekařům.
Za komunismu podle Mankewicze úcta k pečivu zmizela. "V obchodech nebylo nic kromě chleba, který byl levný. A čeho je hodně, toho si lidé neváží, já mu chci úctu vrátit," zdůraznil. Vyhazovat by se podle něj neměl ani ten tvrdý, který lze využít například k výrobě chlebové limonády.
Czerstwy chleb=starý chléb
Zřejmě nejslavnější chleba se v Polsku pekl ve vsi Pradnik u Krakova, jsou o něm záznamy i ve starých kronikách. Měl průměr 762 centimetrů, tloušťku 24 centimetrů a vážil 15 kilogramů. Rekordně těžký chléb, zapsaný v Guinnessově knize rekordů, pochází také z Polska. V roce 2001 ho upeklo deset lidí, vážil 1168,8 kilogramu.
Ten nejlepší je ale podle Mankiewicze k dostání ve Slezsku. "Pekárny z příhraničí ho vozí do Česka, takže není problém ho koupit i na druhé straně hranice," upozornil. "Pokud si ho Češi budou kupovat v Polsku, ať jen nežádají čerstvý chléb, to by si moc nepochutnali," dodal s úsměvem.Czerstwy chleb totiž v překladu znamená starý chléb.
