Skupina židovských přeživších Nakam (česky Mstitelé) se utvořila na konci války pod vedením Abby Kovnera - muže, který se později stal jedním z nejvýznamnějších izraelských básníků. Příslušníci skupiny se rozhodli likvidovat příslušníky SS zodpovědné za genocidu židovského národa na vlastní pěst, protože dospěli k názoru, že mezi Spojenci není vůle zločiny proti Židům potrestat.
O pogromu v Jedwabném se mlčí. Zákon zakazuje připisovat holocaust Polákům![]() |
Abba Kovner tehdy v Izraeli shromáždil skupinu 50 lidí, kteří přežili v ghettech a koncentračních táborech a společně se rozhodli Nakam založit. Cíl Mstitelů byl prostý: Otrávit zásoby pitné vody ve velkých německých městech Mnichově, Norimberku, Hamburku a Franfurtu.
„Ačkoliv to mohlo být bezprecedentní, cílem jednání naší skupiny nebyla osobní vendetta,“ komentuje události Kovner na kazetách, které natočil krátce před svou smrtí v 80. letech. Nahrávky byly přitom nalezeny až po několika desítkách let poté, co se jeho vnuk rozhodl přestěhovat do Kovnerova domu. „Bylo to něco nového a zároveň děsivého, vyrovnávat se s Němci za holocaust tímhle netradičním způsobem a pomstít se jim za smrt šesti milionů Židů,“ říká Kovner na audiokazetách.
V rámci celé operace se Kovner po návratu z Evropy ve 40. letech nejprve pokusil obstarat jed od svého známého, biochemika Chaima Weizmanna. Ten se později stal prvním izraelským prezidentem. Weizmann pak Kovnera odkázal dále k chemikovi Ephraimu Katzirovi, který pro něj smrtící látku vyrobil – a později se v roce 1973 stal čtvrtým prezidentem Izraele. Poté vůdce Nakamu odcestoval zpět do Evropy s přichystaným jedem.
Plán ale krátce poté selhal. Britská vojenská policie si všimla Kovnerovy cesty do Evropy a zadržela ho. Mstiteli se sice povedlo zlikvidovat jed ještě před svým zajetím, přesto byl kvůli svému pokusu uvězněn na čtyři měsíce. Skončil ve vězení ve francouzském Toluene a později v Alexandrii v Egyptě.
Za ‚polské tábory smrti‘ až tři roky vězení. Polsko bude trestat spojování země s holocaustem |
Jednotka Nakam kvůli Kovnerovu zatčení opustila svůj cíl hromadného vraždění Němců, místo toho se zaměřila na plán B. Tím byla otrava důstojníků SS, kteří byli v té době vězněni v Norimberku a Dachau. Skupina chtěla svého cíle dosáhnout tak, že by v převleku pronikla do vězeňských pekáren a přimíchala arsen do těsta na chléb.
Částečně uspěli, otrava vězňů v Norimberku se jim podařila. Americký deník The New York Times 23. dubna 1946 potvrdil, že ve věznici bylo otráveno přes dva tisíce německých válečných zajatců a 207 z nich skončilo v nemocnici. Dosud však není jasné, kolik důstojníků SS tehdy zemřelo. Ačkoliv jeden ze Mstitelů, Joseph Harmatz prohlásil, že zemřelo kolem 300-400 vojáků, tisk později v roce 2016 uvedl, že z té doby žádná úmrtí nejsou známa.
Členové jednotky Nakam se po tomto incidentu báli o svých činech mluvit. Obávali se, že je úřady nepochopí a označí za teroristy. Do dnešního dne i po odtajnění proti Mstitelům nebyla nikdy vznesena žádná obvinění. Poté, co Kovnera propustili z vězení, členové Nakam upustili od pomsty a soustředili se raději na své nové životy v Izraeli.
Z původních 50 členů vojenské skupiny Nakam v současnosti už žije jen šest. Jedním z nich je třeba i třiadevadesátiletý Izraelec Simcha Rotem, kterému spolubojovníci z Nakamu říkali Kazik.