Oblékáme ho celý rok, na túry, na kola, pod stan, do fitness center, či když vyrážíme na sjezdovku nebo na běžky. Někteří i do práce. Zdá se, že se bez takzvaného funkčního oblečení neobejdeme. Dokážeme se ale v nabídce bund, kalhot, bot, triček a spodního prádla vyznat? Nebo kupujeme jen podle značek a vlastně ani nevíme, k čemu mají sloužit a jak jsou odolné?
Vlastnosti na etiketě
Zorientovat se v nabídce i terminologii není jednoduché, protože dost často společnosti používají svá vlastní marketingová označení. Vodítka ale přece jen existují. „Každý výrobce se snaží vyvíjet materiály, které nabídnou uživatelům požadovaný komfort. Jejich vlastnosti jsou ale omezeny fyzikálními možnostmi světa, ve kterém žijeme,“ říká Petr Nasadil z Textilního zkušebního ústavu v Brně a upřesňuje: „Pokud například klesne teplota pod rosný bod, nelze předpokládat, že bude membrána propouštět vodní páru. Výrobce se proto obvykle snaží nabídnout celkové řešení, které vychází z technického a konfekčního zpracování oděvu. Může se jednat například o kombinace vrstev s různými vlastnostmi nebo možnosti odepnutí rukávů, možnost otevření či zavření průduchů pro lepší ventilaci a podobně.“ Petr Nasadil dodává, že tato řešení si může výrobce patentově chránit a speciálně produkty určené do extrémních podmínek bývají testovány na expedicích.
Jistou zárukou mohou být certifikáty, jejich získání ale není pro výrobce povinné. „Každý výrobce by si měl ověřit, zda jeho výrobek splňuje to, co uvádí na etiketě. Zda skutečně má deklarované tepelně izolační vlastnosti nebo konkrétní vodní sloupec atd. Pokud by tomu tak nebylo, může se jednat o klamání spotřebitele,“ říká Petr Nasadil. Upozorňuje, že podle vlastních senzorických vjemů se na vlastnosti materiálů spoléhat nedá: „Zákazník může posoudit pouze celkové provedení, konstrukci, kvalitu šití, ale nepozná vlastnosti membrány, odolnost švů vůči propouštění vody či stálobarevnost.“ Proto odkazuje na certifikaci, spolehlivost výrobce a také na prostudování etikety s deklarovanými vlastnostmi.
Na velikosti záleží
Chyby při nákupu funkčního nebo outdoorového oblečení začínají obvykle ještě předtím, než zamíříme do obchodu. Nevíme totiž, nač je vlastně chceme používat a co od ní očekáváme. Na běžný turistický výlet nemusíme nakupovat vysokohorskou výstroj. A vydat se třeba do Tater v tričku a šortkách, byť se honosících titulem „funkční“, je zas druhý extrém, na který už leckdo doplatil. „Při výběru nejčastěji chybujeme ve volbě materiálu. Vhodná gramáž a druh materiálu se liší podle způsobu užívání. Nižší gramáž je vhodnější na aktivnější pohyb nebo do vyšších teplot, u vyšší gramáže je tomu naopak. Syntetické materiály rychleji schnou, ale často více absorbují pachy, merino vlna zase může vyvolat u některých jedinců alergickou reakci,“ vysvětluje Vít Hruška, specialista na outdoorové vybavení . Důležité je zvolit vhodnou velikost. Aby oblečení plnilo funkci, mělo by obepínat tělo.
Další omyl spočívá v nesprávném vrstvení jednotlivých kusů oblečení. Základem je osvojit si pravidlo tří vrstev. První vrstva je prádlo (používá se na ně například merino vlna), které oblékáme přímo na tělo, a mělo by odvádět vlhkost od těla. Druhá vrstva odvede vlhkost z té první a zahřívá nás. Bývají to zpravidla mikiny, nejčastěji z fleeceu. Třetí vrstva by měla chránit proti vodě, větru a chladu, a to v závislosti na počasí a aktivitě. Zároveň ale musí být i prodyšná. Používají se na ni materiály s membránou, zátěrem nebo vodoodpudivou úpravou.
Při výběru speciálních oděvů se podle Víta Hrušky setkáte hlavně s již zmíněnou merino vlnou nebo bambusem (vhodné hlavně pro prádlo), syntetickým vláknem Coolmax (jedná se o registrovanou značku, používá se na funkční oblečení do horka, protože pomáhá ochlazovat tělo), fleece (hřeje a odvádí pot), softshell (odolává vodě a větru), případně peří do bund či spacáků. Používání přírodních materiálů je čím dál žádanější a znamená nejen návrat k technikám, které si člověk osvojil už dávno, ale také jejich zdokonalování pomocí moderních metod. Díky tomu jsou dnes výrobky příjemnější a dají se snáz udržovat.
Deštník a pád do sněhu
Jednou z vlastností materiálů například na bundách nebo kalhotách je odolnost proti vodě. Čím vyšší vodní sloupec, tím lépe odolá oblečení tlaku vody. Vodní sloupec se uvádí v milimetrech a Vít Hruška napovídá, jak číst hodnoty na etiketách: „Zjednodušeně se dají hodnoty vodního sloupce přirovnat ke konkrétním činnostem. Údaj 450 mm značí, že oděv má běžnou voděodolnost deštníku. Hodnota 5000 už znamená odolnost odpovídající sezení na mokré lavičce, 12 000 klečení ve sněhu, 18 000 mm tlak popruhů naloženého batohu a 30 000 pád lyžaře do mokrého sněhu. Z toho jednoduše odvodíte, že pokud hrozí přeháňka při běžné procházce, není potřeba kupovat oblečení s vodním sloupcem odpovídajícím týdennímu treku v neustávajícím dešti.
Funkční okouzlení
Další možností je orientovat se podle typu a způsobu úpravy materiálu. „Membrána je nejdražší, ale má zpravidla delší životnost. Kromě vysoké odolnosti vůči vodě má i dobrou prodyšnost. Zátěr je hydrofobní úprava materiálu, která má vysokou odolnost vůči vodě, ale horší prodyšnost a nemá tak dlouhou životnost. Durable Water Repellent, zkracováno jako DWR, je voduodpudivá aplikace na svrchním materiálu, který je tak odolnější proti vodě, avšak při zachování skvělé prodyšnosti. Voděodolnost je ze všech variant nejnižší a stejné je to i s životností,“ vyjmenovává Hruška.
Složitější je to s odolností proti větru, což je parametr, který je důležitý zejména při vysokohorské turistice nebo lyžování. Tady totiž neexistuje žádná obecně uznávaná měrná jednotka ani stupnice. Hledejte v názvu, na nášivkách nebo třeba na etiketách slova jako windproof, windshell, windstopper a podobně. Obecně platí, že jsou proti větru odolné membrány a hustě tkané materiály.
Mnohem důležitější je informace o prodyšnosti nebo paropropustnosti. Paropropustnost je schopnost materiálu propouštět vodní páry. Udává se v g / m2 / 24 hod., tedy kolik vlhkosti v gramech propustí metr čtvereční materiálu za den – a čím vyšší hodnota je uváděna, tím materiál lépe „dýchá“. Prodyšnost zase udává odolnost materiálu proti permanentnímu odpařování vlhkosti. Platí, že čím menší hodnota (menší odpor materiál má), tím je prodyšnější.
Nezničte si drahé věci
Náklady na pořízení funkčních oděvů jsou vysoké, špatným ošetřováním je ale můžeme rychle zničit nebo zbavit vlastností, pro které jsme si je koupili. Důležité je praní ve speciálních prostředcích pro technické materiály. Prostředek by neměl obsahovat změkčovadla, bělidla a rozjasňovače. A zapomeňte na aviváž. Každý by měl dbát doporučení výrobce. „Někteří třeba doporučují jednou začas membránové oblečení z důvodu obnovy jeho vlastností vyprat a dát do sušičky nebo přežehlit žehličkou nastavenou na nízkou teplotu (mezi žehličku a oděv je třeba vložit ručník). Tím se uvolní usazeniny, kterými se časem zanášejí porézní membrány, a materiál zase dýchá,“ nabádá Hruška.
Do přírody ohleduplně
Novým syntetickým materiálům je stále častěji vytýkáno, že zatěžují životní prostředí. Například se mluví o tom, že jsou významným zdrojem mikroplastů, což je případ třeba flíse. Výrobci se proto snaží o inovace i v této oblasti. „Co se přírodních materiálů týče, preferujeme jejich organické varianty, jako jsou například bio bavlna, pěstovaná bez použití pesticidů a syntetických hnojiv, nebo recyklovaná bavlna a vlna, které vznikají z přebytků z výroby. Nově také experimentujeme s konopím, které má zajímavé vlastnosti a potenciál, nebo s přírodním vláknem Tencel,“ říká Christiane Dolva Törnbergová, která má na starosti principy společenské odpovědnosti v jedné z velkých specializovaných outdoorových firem ve Švédsku. Firma například razí princip „dohledatelného peří“, což znamená, že u každého produktu mají zmapováno, zda nebylo špatně zacházeno s ptáky na farmách, odkud peří pochází.
Christiane Dolva Törnbergová podotýká, že samozřejmostí by měla být i ekologicky nezávadná impregnace bez obsahu nebezpečných fluorokarbonů. Proto volí švédský výrobce jiné řešení. „Máme například tkaninu, která je extrémně pevná, přitom je impregnována přírodním voskem, který zaručí odolnost proti větru, vodě a oděru. Hustá vazba zase ochrání proti komárům a účinkům ultrafialového záření,“ vysvětluje manažerka.
