Pondělí 24. února 2020svátek má Matěj 2 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Posedlost instantní krásou. Jak se bránit vylhanému světu?

Gabriela Jiráčková alias Lolo Ta Bella, která o sobě říká, že je první českou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gabriela Jiráčková alias Lolo Ta Bella, která o sobě říká, že je první českou... | foto: Instagram

Sociální sítě a dokonalé nástroje na úpravu fotografií zásadně mění vnímání vlastního těla. Mnoho žen i mužů má pocit, že potřebují zásah plastického chirurga, a to bez ohledu na to, jak skutečně vypadají. Jak se vylhanému světu bránit?

Představa, že různá kouzla estetické medicíny vyhledávají jen stárnoucí ženy, které potřebují zahladit stopy času, už delší dobu neplatí. Právě naopak. Na dveře ordinací stále častěji klepou ty, jež zatím mají výhodu mládí. Zvětšení ňader pomocí umělých implantátů, plastika nosu, odsávání tukových buněk z různých částí těla, aplikace výplňových materiálů nejen do rtů, nebo dokonce úprava vzhledu genitálií jsou zákroky, které běžně podstupují mladé ženy mezi dvaceti a třiceti lety.

Hlavní důvod? Necítí se dobře ve svém těle. Proto obětují nemalé peníze, riskují své zdraví a doufají, že se přiblíží „ideálním“ rozměrům na fotografiích sdílených na sociálních sítích. Co na tom, že velká část snímků prošla velkými úpravami. Tlak na dokonalý vzhled je v online světě větší než kdy jindy. Dvojnásob to platí u generace, která s internetem a sociálními sítěmi vyrůstá.

Pozornost při porovnávání

Ať se nám to líbí nebo ne, všechny sociální sítě své uživatele podporují v tom, co je lidem vlastní už od pravěku: porovnávání se navzájem. Oproti dřívějšku se už ale nesrovnáváme s omezeným počtem lidí ve své vesnici či jedné ulici, ale takřka s nekonečným množstvím zdánlivě dokonalých životů. „Sociální síť toto běžné lidské srovnávání se navzájem prohlubuje, přímo je vyžaduje a útočí na nás. Právě ve chvíli, kdy se porovnáváme s ostatními, totiž získá naši větší pozornost, více našich peněz nebo změní naše názory,“ popisuje Matěj Krejčí, lektor, konzultant a také autor knihy Digidetox – jak na digitální minimalismus. Podle něj i v případě, kdy sociální sítě sledujeme jen „relaxačně“ a máme pocit, že je nebereme příliš vážně, stejně v pozadí našeho vnímání běží porovnávací proces. „Velmi záleží na emocionálním nastavení. Spokojení a šťastní lidé zpravidla netíhnou k tomuto porovnávání tolik jako ti, kteří jsou smutní, depresivní, zklamaní.“

Možností, s kým se porovnávat, je nepřeberné množství. Jen v Česku je na sociální síti Instagram, která je postavená jen na sdílení vizuálního obsahu, registrováno okolo dvou milionů lidí a na Facebooku přes pět milionů. Víc než kdy jindy je tedy důležitá schopnost rozlišit realitu a fikci, třeba podezřele dokonalá těla a obličeje na fotkách, od reality, která bez filtrů, úprav a velké vrstvy líčení či správného osvětlení vypadá jinak. „Lidé obvykle konzumují takový obsah, který zobrazuje to, co oni sami vnímají jako chybějící ve svém životě, byť navenek budou mluvit o tom, že na sítích sledují to, co je inspiruje,“ dodává Krejčí.

„Štve mě, když si někdo kvůli tomu, co vidí na internetu, v časopisech a pornu myslí, že jediný správný tvar prsou jsou dvě koule, které se nikdy nepohnou, a cokoliv dalšího považuje za ošklivé,“ popisuje jednatřicetiletá Monika, majitelka vnadnější hrudi, která se roky trápila právě tím, že její prsa nevypadají jako údajný ideál. „Nakonec mi došlo, že ženská prsa mohou být malá, velká, pevná i měkká a neznamená to nic špatného, ale trvalo to.“

Svět internetu tento nepříjemný pocit z vlastního těla může posílit. Ukazují to už i vědecké výzkumy, byť prozatím přinášejí výsledky o poměrně malém počtu lidí. Studie publikovaná v časopise Psychology of Popular Media Culture v roce 2014 ukázala, že čím častěji zkoumaní lidé používali Facebook, tím hůře sami sebe hodnotili. Pokud navíc sledovali profil někoho, kdo byl v online prostoru velmi aktivní a současně ukazoval, jak žije zdravě, cítili se hůř, než když se dívali na profily někoho, komu se v tomto ohledu tak nedaří. Od velké nespokojenosti sama se sebou je pak jen krůček k rozhodnutí nechat se uměle vylepšit.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Už od Vánoc, kdy jsem dostala pod stromeček sadu Key to Youth od @medaprex, si ji s sebou vozím všude, kam se vrtnu! A obzvláště tuto kouzelnou lahvičku se sérem mládí Cooper PCA Peptides 利‍♀️ Miluji, jak se příjemně vstřebává a jak úžasně je po něm má pleť vypnutá a hydratovaná ‍♀️ Tentokrát se sérum stalo i součástí mého posledního rána v Tatrách, na závěr soukromé masáže v mém apartmánu  ————————————————————————#spoluprace #medaprex #medaprexcz #medik8 #lolotabella #gabrieljirackova #thefirstczechbarbie #czechbarbie #beautygram #barbie #lolotabella #medik8czechoslovakia #protivraskam #serum #snowlover #glamour #kosmetika #wintermood #tatry #tatramountains #winter #winterwonderland #hightatras #vysoketatry #view #vilalieska #snow #starysmokovec #sexyhair #myfavouriteoutfit “

Příspěvek sdílený Gabriela Jirackova Official (@lolotabella),

„Vždycky jsem si myslela, že ty takzvaně přirozené krasavice to mají v životě jednodušší, ale v posledních letech pozoruji, že pro některé z nich se pěstování krásy stalo až úzkostlivou záležitostí, kterou věnují hodně času, energie i peněz. Tak nevím, jestli nakonec není lepší zůstat taková, jaká jsem,“ přemítá osmadvacetiletá Veronika, matka malého syna. Její tělo se s těhotenstvím, porodem a kojením zásadně proměnilo. „Bylo hodně těžké si na to zvyknout a ani teď, když jsou malému dva roky, nejsem se sebou úplně spokojená, ale mám se ráda a vím, že kdyby se moje tělo nezměnilo, těžko bych se mohla stát matkou,“ dodává s tím, že se snaží pravidelně hýbat a starat se o sebe.

Plastikou k nekonečnému štěstí

Příkladem ženy, která svůj úspěch do značné míry postavila na notně upraveném vzhledu, je Veronica Biasiol (vlastním jménem Veronika Horáková), jednadvacetiletá influencerka s více než 160 tisíci sledujících na Instagramu. Pro ně je její život inspirací, třeba když se fotí v miniaturních plavkách v bazénu někde v tropickém ráji, na blyštivém večírku nebo když (za peníze z reklamy) doporučuje konkrétní kosmetiku či doplňky stravy. Kromě vyplněných rtů má také implantáty zvětšená prsa. 

„Je to změna, za kterou si stojím a jsem z ní nadšená,“ prohlásila. Ve videu vysvětlovala rozpor mezi plastikou a rok starým tvrzením, kdy hlásala, že každá žena je krásná taková, jaká je, a plastické operace odmítala. Nyní světu sdělila, že všichni mohou názory měnit, a jí zvětšení prsou „učinilo strašně šťastnou“. V příspěvcích vypadá až příliš perfektně, spíš jako panenka než skutečná žena. Právě její fotky, stejně jako snímky řady dalších influencerek či celebrit, se mohou stát nebezpečnou inspirací. Podobně proslavená je i „první česká barbie“ Veronika Jiráčková alias Lolo Ta Bella, která se nechává fotografovat i při plastických operacích.

Výhoda před ostatními

To nijak nepřekvapuje Romana Šmuclera, předsedy České společnosti estetické a laserové medicíny ČLS JEP a ředitele Institutu klinické a estetické medicíny Asklepion. „Jsme jen o něco sofistikovanější opice a klademe velký důraz na vzhled. Pokud lidé vypadají lépe, mají život do určité míry lepší, a pokud splňujete momentálně platné normy, máte bezpochyby výhodu oproti těm, kteří tak nevypadají,“ říká s tím, že skutečně roste počet mladých žen a v menší míře také mužů, jenž sahají po různých úpravách svého těla. Ne pro všechny jsou zásahy vhodné. Sotva dvacetileté dívky, které „potřebují“ nová prsa, podstoupí aplikaci umělých výplní do rtů, aby dosáhly „duck face“, nebo si nechají napíchat botulotoxin do svých (takřka neexistujících) vrásek, nejsou podle něj vzácností.

Obrázky na sociálních sítích ale nelze považovat za jediné „viníky“. Stejně působí lifestylové časopisy s retušovanými fotkami. „Influencerky jsou vesměs průhlednou reklamou, ale hodně lidí sdílí výsledky svého ošetření, což je velký motor pro ostatní při jejich rozhodování. Před pár lety bylo tragikomické, že někteří pacienti chtěli upravit tak, aby vypadali na selfie lépe než v realitě. Ty jsem odmítal,“ dodává Šmucler s tím, že správným výsledkem estetických zásahů je stav, kdy člověk vypadá jako své spokojené a odpočaté já. To také neznamená za každou cenu popírat stárnutí.

„Samozřejmě, že řeším šedivějící vlasy, vrásky a přibývající kila. Vím, že když to takhle bude pokračovat, asi zajdu na nějakou kliniku. Dřív si mě chlapi víc všímali, teď se pro ně stávám neviditelná, což mi vadí,“ říká sedmačtyřicetiletá Pavlína, která je přesvědčená o tom, že právě okolí má velký vliv na to, jak se člověk cítí ve svém těle. „Jeden můj bývalý mi říkal, že bych byla hezká, kdybych zhubla tak 20 kilo a neměla takový nos. Bylo mi něco po dvacítce a byla jsem normální hezká holka, ale tehdy mě to hodně trápilo a já si připadala ošklivá,“ vzpomíná.

Společnost Facebook, která vlastní také Instagram, před pár měsíci oznámila, že právě na této síti zakáže zveřejňovat snímky upravené tak, aby člověk vypadal, jako kdyby prošel estetickými zákroky. Stejně tak uživatelům mladším osmnácti let nehodlá nadále zobrazovat příspěvky, které budou vybízet k nákupům různých přípravků na hubnutí či absolvování různých estetických zásahů. Jenže toto opatření nijak nemění skutečnost, že se na síti dál budou pohybovat a sbírat fanoušky lidé, kteří sami zákroky prošli a již budou tvrdit, že je díky tomu jejich život lepší. Navíc nelze konzumenty sítí chránit „za každou cenu“, pokud oni sami nepochopí, že online vidí jen digitální realitu, ne skutečnost. Mimochodem, právě to má být součástí dobré mediální výchovy; poučení o tom, jak sítě fungují a co ukazují.

Zákazy směrem k dětem a dospívajícím v tomto ohledu nic neřeší. Lepší je spolu mluvit a zajímat se o to, co potomek v online světě dělá a co ho oslovuje. „Digitální realita na sociálních sítích je ze své podstaty zkreslená, jelikož fungují na principu potvrzení sám sebe prostřednictvím akceptace a pozornosti ostatních. Zásadně to vede k tomu, že člověk svůj projev na sociální síti idealizuje a nadsazuje, aby dostal větší přísun pozitivních hodnocení,“ upozorňuje Kateřina Borovanská, expertka na obsahový marketing a také ředitelka a zakladatelka agentury Freya. Hodně se věnuje komunikaci v módnímu průmyslu a právě značky oblečení či kosmetiky zásadně ovlivňují to, co bude momentálně vnímáno jako trendy či krásné.

„Při pohledu na sociální sítě a přemýšlení nad tím, jak mě ovlivňují, mohu vycházet ze dvou rovin. Zaprvé – mám sebevědomí: vidím něco krásného a pozitivně se inspiruji, rozvíjí mě to. Zadruhé – nemám sebevědomí: každý pro mě dojmově lepší subjekt ve mně vzbuzuje žárlivost, mám tendenci se srovnávat a moje sebevědomí se snižuje. To není ale vina sociálních sítí, které pouze tyto dvě roviny především v ženách více akcelerují,“ vysvětluje.

Sama se pohybuje na několika platformách a má celkem asi 20 tisíc sledujících. Před deseti lety se rozhodla, že kromě přikrašlování bude ukazovat úplnou realitu, tedy i smutek, smrt, rozchody nebo problémy v práci. Je v kontaktu s lidmi z celého světa, dostává se k informacím, které ji zajímají, nechává se inspirovat. „Jsem se sebou spokojená v digitální i normální realitě a na sítích prezentuji i neúspěchy. To mi pomáhá mít co nejmenší rozkol mezi oběma realitami a nežít v syndromu vylhané existence,“ shrnuje Kateřina Borovanská.

Různorodost ano, ale…

Sociální sítě s sebou přinesly ještě jeden trend – označovaný jako „body positivity“, tedy pozitivní zobrazování velmi různorodých lidských těl bez ohledu na jejich barvu kůže, tělesný handicap či třeba rozměry. V Česku je jeho protagonistkou třeba Kristýna Dolejšová s iniciativou Za normální holky.


„Ženy reagují velmi kladně. Často mi děkují, že se v tomto umělém světě necítí tak divné, když nemají dokonalý život. Tato aktivita osvobozuje – mě i ženy, které mne sledují a které se necítí být na problémy samy,“ uvádí Kristýna Dolejšová.

„Pozitivní přístup k vlastnímu tělu a radost z něj, ať už je jakékoliv, je jednoznačně vítaný trend posledních let. Lidská těla byla, jsou a budou různorodá. Tento trend konečně prolamuje úzce definované, správné a žádoucí tělo,“ popisuje sociální vědkyně a historička Michaela Appeltová, která působí na University od Chicago. „Dostal do popředí to, že i boubelatá, tlustá, asymetrická těla či těla s postižením mohou přinášet radost a jsou přitažlivá,“ dodává. Kořeny představ, že jen pevné, štíhlé, zdravé a bílé tělo je krásné a žádoucí, podle ní sahají až do 19. století. Tento trend upozorňuje i na to, že se svým vzhledem trápí také muži. „Fantastické na body positivity je to, že ovlivňuje módní průmysl i veřejnou diskusi zdola, často přes sociální sítě. Ukazuje, že lidé nejsou vůči médiím bezbranní, ale mohou je ovlivnit. Jinými slovy, není potřeba měnit naše těla, je potřeba změnit náš přístup k různorodosti,“ shrnuje historička.

Kde jsou hranice

Praktický výsledek je třeba to, že oděvní giganty jako H&M, Lindex nebo Asos začaly prodávat „plus size“ oblečení a do svých kampaní zapojují velmi různorodé lidi. Stejně tak už jejich e-shopy nabízejí fotky skutečných lidí, kteří nosí „nemodelkovské“ velikosti. Nejde ani tak o altruismus, jako spíš prostý fakt, že prodej takových produktů přináší peníze.

Také pozitivní prezentace různorodosti má podle docenta Martina Matoulka, který jako obezitolog působí na 3. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, své hranice. „Je naprosto špatně zesměšňovat a urážet osoby s nadváhou či obézní, ale stejně tak není v pořádku je adorovat. U fotografií prezentovaných jako body positivity už chybí informace o tom, že zatímco mladý člověk s desítkami kilogramů navíc je ‚jen‘ obézní, o deset let později už pravděpodobně bude mít závažné zdravotní problémy anebo hůř, v jejich důsledku během dalších let zemře,“ popisuje lékař. Čím je člověk starší, tím je pro něj obtížnější změnit návyky, a tak dlouhodobá změna ke zdravějšímu životnímu stylu, zahrnujícímu více pohybu a lepší jídelníček, bude o to těžší.

„Pokud v mládí uvěříte, že být obézní je naprosto v pořádku a bez rizik, promeškáte šanci na změnu a to je škoda,“ uzavírá. Samozřejmě neplatí rovnítko mezi tím, být štíhlý a být zdravý, ale obezita znamená zvýšená rizika problémů, včetně třeba deprese či ztráty erekce, a ta si ponese konkrétní člověk bez ohledu na to, co právě ukážou sociální sítě.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...