Staletí staré svědectví o budoucích událostech je zhruba tak spolehlivé jako loterie nebo již několikrát marně uplynulá lhůta pro tentokrát zaručený konec světa.
Skeptici mohou směle tvrdit, že pražská Sibyla si spletla ohnivou kouli třeba s Jitřenkou, která bude začátkem příštího roku snadno pozorovatelná. Vidět bude ovšem i v Brně nebo Ostravě.
Odborníci na sledování nebeského prostoru protipražská očekávání mírní. Ať už se nad hlavním městem prožene cokoli, konec světa z toho nebude.
„Velká tělesa, která by mohla hrozit globální katastrofou, mají přes kilometr v průměru. V tuto chvíli astronomové nevědí o žádném takovém, které by se mohlo srazit se zemí,“ sdělil LN Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Úplné ponížení prostřednictvím vědy ale jasnovidné komtese nepřisoudil. „Meteority, jako byl v roce 2013 ten čeljabinský, jsou příliš malé, předpovídají se špatně. Jsou to jen slaboučké tečky kdesi ve sluneční soustavě. Takže není vyloučeno, že se něco srazí se zemí,“ dodává stoicky.
Co se skutečně prožene oblohou?JITŘENKA ROJ KVADRANTIDY ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE ROJ PERSEIDY MERKUR PŘED SLUNCEM |
O „malých“ meteoritech něco ví, byl to právě tým českých expertů z ondřejovského ústavu, který jako první určil dráhu průletu zmíněného čeljabinského úkazu. Takzvaný bolid, který je dle kritérií odborníků prckem, měřil asi 17 metrů a vážil k deseti tisícům tun. Čtenářově uklidnění může sloužit fakt, že Ondřejovští se zatím s Prahou neloučí.
Opravdu velké těleso se po nebeské báni ku hlavnímu městu nepřikrádá, jinak by bylo na místě vzpomenout scénář hollywoodského filmu Armageddon.
„Malý meteorit znamená zkázu jenom jednoho města. Nebo jednoho kontinentu. Ale jsou ještě horší situace. Kdyby to bylo těleso větší než kilometr a dopadlo do oceánu, existují na to simulace. My jsme zvyklí na zemětřesení maximálně devítky, to už lehnou všechna města, a po pádu velkého tělesa jsou to jedenáctky, třináctky stupně zemětřesení. Stometrové vlny tsunami, obrovské požáry. Potom je zhruba padesát let tak zataženo, pošmourno, že přestává fungovat fotosyntéza, a tam už to opravdu není legrace,“ shrnul Suchan.
Od přespříštího roku mají Američané uvést do chodu vylepšený dalekohled, který zvládne v nadhlavníku vypátrat i „mrňouse“ s průměrem kolem 140 metrů. Jednou měsíčně proskenuje oblohu, jestli se někde něco neblíží, pozorování budou velmi přesná. Jediná zatím nezdolaná potíž spočívá podle Suchana v tom, že sice včas zvíme o hrnoucím se hvězdném kamení, ale přímá linka amerického prezidenta na Bruce Willise bude pořád chybět.
Vody vstanou, vepři promluví
Přestože zdevastovaná Praha těžko představuje líbeznou perspektivu, vedle dalšího, tentokrát francouzského, proroka vyhlíží německo-česká vědma jako vyslovená optimistka. Věhlasný Nostradamus se s rokem 2019 absolutně nemazlil. Ve století před Sibylou Weiss predikoval, že tehdy „povstanou vodstva a země zmizí pod nimi“. Má se prý načít sedmadvacetiletá éra, které dal Nostradamus titulek „Strach a utrpení“. Vedle vodních spoust přidal do koktejlu také silná zemětřesení či lesní požáry. Za plundrováním zdrojů a míst pro život pak těsně následují války a migrace.
Když se očešou expresivní výrazy, Nostradamova předpověď, jakkoli katastrofická, se zas tak moc neodchyluje od aktuálních varování klimatologů, že už by bylo načase přestat znečišťovat vodu, plundrovat půdu s lesy a děravět atmosféru přísunem skleníkových plynů. Na rozdíl od dnešních Nostradamových vykladačů ale vědci nenastavili ručičky hodinek na dvanáctku, čas a prostor na nápravu je. A kdy už by byl vhodnější moment adoptovat bohulibé předsevzetí než o půlnoci, kdy se zdraví starý rok s novým.
Ještě jeden pozoruhodný aspekt přisoudil Nostradamus roku 2019 a konspirátoři se složitě shodují, co přesně svým výrokem mínil. „Vepři se stanou bratry člověka.“ a že „Lidé si budou bližší se zvířaty než svými přáteli.“ Většina samozvaných vykladačů se rozhodla, že alespoň v tomto bodě vykutá pozitivum. Češi a Slováci už to znají z Arabely, ale pro ostatní národy půjde o novinku – lidé se prý naučí hovořit s němými tvářemi. Fanoušci se sklonem ke škarohlídství ve vizi spatřují spíš úpadek člověčenství na nižší úroveň.
Manželé nahlásili střelbu. Ukázalo se, že jim do domu zřejmě narazil meteorit |
Pojďme ale zpátky do tuzemských končin – existují i novější a lidovější pranostiky, čeho by se měla místní kotlina dočkat v roce, který si právě čistí boty před vstupním prahem.
Velký český planetář a snář sestavený Kateřinou Pospíšilovou podřazuje rok 2019 pod vliv Merkuru – ten se ostatně i ukáže, jedenáctého dne jedenáctého měsíce překryje tato planeta sluneční kotouč. A co že říká Stoletý kalendář povětrnosti o vyhlídkách pod knutou nejbližší sluneční planety? Nic, co by dělalo radost zemědělcům či milovníkům opalování.
„Za vlády Merkuru bývá méně úrody, je spíše sucho a málo tepla. Jaro bývá studenější, léto vlhké, podzim nepříjemný a zima studená, přichází brzo,“ vyjmenovává Pospíšilová v souhrnu „dávných zkušeností našich předků a staletých záznamů počasí.“
Meteorologové jsou kromobyčejně opatrní, aby dali lidovým pozorováním za pravdu, do žádných dlouhodobějších výhledů se nechtějí pouštět. „Jaké počasí bude v roce 2019, případně jaké budou další nenadálé jevy, bohužel neumíme předpovědět. Naše předpovědi vidí přibližně deset dní dopředu,“ řekla LN Monika Hrubalová, vedoucí tiskového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.
Svést srovnávací bitvu stoletého kalendáře a výstupů profesionálních rosniček se tak dá toliko na lednovém výhledu. Meteorologové podle dat předpokládají studenější první týdny ledna, v noci dokonce mírnější mráz, tehdy bude také častěji pršet. Ke konci měsíce se má oteplit.
‚Mezihvězdná návštěva‘. Astronomové o tělesu hovoří jako o možné mimozemské sondě |
Minimálně v úvodu roku se pranostika s prognózou nehádají – nashromážděné laické vědění říká, že do 23. ledna bude panovat zima, mraky, oblačno, čtyřiadvacátého nastane obleva a „pak do konce měsíce celkem snesitelně“.
Skeptik by snad pro badatelské účely ocenil i zmínku, jaký klimatický rok věštil planetář pro 2018, což se dá lehko podrobit vlastní empirii. Letos panovala Jitřenka: „Venušin vliv na zemi je mírný, zjemňující. Jaro bývá teplé, léto, je-li suché, bývá horké, je-li vlhké, pak je chladné, podzim na začátku teplý, brzy se ochladí, zima zpočátku suchá, pak vlhká, nezdravá.“
Palmový list je optimista
Každý správný pozorovatel budoucnosti, zvláště hledí-li za všední obzor za úplatu, ví, že končit by se mělo nadějně; jinak se zákazník nevrátí. Pro tyto účely poslouží indický mudrc Guruji Jayaraj. Předloni navštívil Českou republiku i se svým tři tisíce let starým svazkem palmových listů, který mu našeptává vize. Letité listí to s republikou vidělo dobře – ještě v roce 2019 má trvat spanilá jízda na hřbetu ekonomického tygra, obzvláště příznivě se věci vyvinou pro automobilový průmysl, takže v Mladé Boleslavi jsou důvody k radosti. Horší časy podle palmy nastanou až napřesrok – občanům se zprotiví vláda, Česko se rozhádá s Evropskou unií, přijde nezaměstnanost a řada technických firem zavře krám.
Některé predikce z věštěné tříletky už se naplnily, třeba že dojde k politickým změnám podle přání lidí. To nebylo tak těžké odhadnout, za poslední dva roky se konaly skoro všechny volby a jejich výsledek sotva může být něčím jiným než přáním většiny.
Na rok 2019 předpověděl palmový mudrc větší oříšek – prý vyjdou nové zákony, které budou lidem ku prospěchu a radosti, jmenovitě má jít o nový penzijní a vzdělávací systém. Obojí jsou tak dlouho odkládané resty, s nimiž se zatím žádná politická reprezentace nezvládla popasovat, že naplnění této věštby by bylo málem překvapivější než přílet ohnivé koule.