Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka |
Ofenzíva, která měla pomoci Slovenskému národnímu povstání, ale přes hrdinství sovětských i československých vojáků skončila velkými ztrátami a po potlačení SNP velení Rudé armády útočné operace koncem října ukončilo.
  |
Původní plány operace, jež počítala i s přeběhnutím dvou slovenských divizí, byly velmi optimistické, již pátý den po zahájení útoku měli rudoarmějci dosáhnout Prešova. Předčasné vypuknutí povstání ale situaci velmi zkomplikovalo, Němci navíc měli v Karpatech vybudováno několik pásem opevnění a na útok byli dobře připraveni. Sovětské jednotky a s nimi i Čechoslováci měli před zahájením ofenzívy jen chabé zprávy o nepříteli, což nakonec vedlo k velkým ztrátám.
Přežil pochod smrti a tři koncentrační tábory. Kdo upadl, toho nacisté zastřelili, vzpomíná |
Během necelých dvou měsíců padlo u Dukly kolem 20 000 vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, jež měla v té době 16 000 vojáků, pak dosahovaly zhruba 2000 mužů, další tisíce utrpěly zranění. Němci, kteří využívali výhod hornatého terénu a ze svých postavení měli útočící jednotky často „jako na střelnici“, přišli za karpatsko-dukelské operace o 11 000 mužů. Slovenskými horami se pak českoslovenští, sovětští a také rumunští vojáci probojovávali až do dubna 1945.
