Oproti křížovce má totiž sudoku jednu velkou výhodu - díky číslům je univerzálně srozumitelné. Uspět v něm může bezdomovec stejně jako univerzitní profesor, stačí jen logické myšlení a trocha času. Popularita sudoku je díky tomu rozložena napříč společností, oblíbili si jej sportovci, umělci i politici. V luštění sudoku se také pořádají celosvětová mistrovství, na tom letošním ve slovenské Žilině uspělo i české družstvo, které si odvezlo stříbrnou medaili, porazili je jen domácí luštitelé.
Vlož do každého pole jednu číslici...
Veleúspěšná logická hra sice nese japonské jméno, slovo sudoku je zkratkou slov "súdži wa dokušin ni kagiru", tedy "vlož do každého pole jen jednu číslici", její původ je ale možné nalézt v roce 1979 v USA. Penzionovaný architekt a tvůrce doplňovaček na volné noze Howard Garns ji tehdy nazval "Number Place" (umísti číslo) a vytvořil ji pro newyorský časopis zamřený na rébusy a doplňovačky všeho druhu. O pět let později zamířila hra do Japonska, kde získala velkou oblibu i jméno.
Garns ale nepřišel s ničím úplně novým, podobný rébus s doplňováním číslic do mřížky se objevil už koncem 19. století ve francouzských denících Le Siécle a La France. Princip hry pak vymyslel ještě o století dříve Švýcar Leonhard Euler (mimochodem jeden z nejslavnějších matematiků všech dob), který svůj výtvor nazval latinské čtverce. I když i on se prý vlastně inspiroval starodávnou čínskou hrou lo-šu.
Jisté nicméně je, že za své dnešní rozšíření vděčí sudoku Waynu Gouldovi, novozélandskému rodákovi, který působil dlouhá léta jako soudce v Hongkongu. V roce 1997 mu při návštěvě Tokia padla do oka knížka se sudoku a tehdy už penzionovaný Gould se rozhodl vyvinout počítačový program, který by je uměl vytvářet - do té doby se totiž rébusy navrhovaly ručně, podobně jako dodnes křížovky. Po šesti letech slavil úspěch a sudoku se otevřela cesta do světa.
Popularita díky novinám
Poté, co se na podzim 2004 objevilo první sudoku v Timesech, objevil se rébus rychle i v dalších novinách - následoval například Daily Mirror či Independent, ale i deníky a časopisy v dalších zemích. V českých novinách lze první zmínku o sudoku najít na začátku června 2005. Jen o dva týdny později se v Lidových novinách objevilo sudoku určené čtenářům k vyluštění a v polovině července se v ČR objevila první kniha.
Sudoku je dnes možné luštit nejen v novinách a časopisech, ale i v knižním vydání nebo na internetu. Prodávají se také elektronická sudoku, existují i verze určené pro mobilní telefony, na trhu je i sudoku kostka (obdoba slavné Rubikovy kostky s číslicemi místo barev).
Češi sudoku umí
Rychle se objevily také soutěže v luštění, v roce 2006 se v italské Lucce uskutečnil první ročník mistrovství světa - mezi 85 účastníky z 22 zemí zvítězila jednatřicetiletá Češka Jana Tylová. O rok později se světový šampionát uskutečnil v Praze, kde zvítězil Američan Thomas Snyder. Na třetím šampionátu v Indii v roce 2008 pak vyhrál český tým.
Většina z dnes vydávaných sudoku vychází z Gouldova počítačového programu, japonští "sudokisté" z časopisu Nikoli ale tvrdí, že nic nemůže nahradit rébus vytvořený člověkem. Ručně sestavená sudoku jsou podle "fajnšmekrů" lepší proto, že jejich autor může při tvorbě rébusu odhadovat, jak se bude luštitel při řešení cítit.
