15. července 2006 0:01 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Prezidentská dovolená

PRAHA Kdo z prvních mužů republiky jezdil na velbloudu a kdo byl zanícený včelař? S kým se scházel na Krymu Gottwald a s kým Husák? Pro kterou hlavu státu byl postaven obří sud a v něm stůl na mariáš? Masarykem počínaje a Klausem konče užívali si prezidenti své dovolené velmi různorodě.

V žádné publikaci o prvním československém prezidentu nesmějí chybět propagační fotografie, plné letní pohody: Tomáš Garrigue Masaryk v upraveném obleku a s kravatou si v slunečním světle hraje se svými bíle oblečenými vnuky.

Nebo sedí s dcerou Alicí a synem Janem v proutěných zahradních křesílkách u topoľčianského zámku. A do třetice: polehává na louce na květovaných dekách. Na pikniku neschází samovar a ohýnek, v jehož popelu se peče kukuřice a brambory.

K prezidentu Osvoboditeli patří letní měsíce trávené ve slovenských Topoľčiankách, v Bystričce či moravských Židlochovicích stejně jako pravidelné projížďky na koni. Na popularizaci jeho prázdninových pobytů má zásluhu Karel Čapek a jeho fejetony v Lidových novinách: „Každého roku se těšil na léto, neboť miloval zralý sluneční žár.“

Gorkého vila
Za slunečním žárem nevyrážel Tomáš G. Masaryk jen do zahradního altánku porostlého růžemi v topoľčianském parku, ale i do ciziny. Už v roce 1911 mu lékaři doporučili pobyt na jihu. Tehdy se vydal poprvé (a zdaleka ne naposledy) na jihoitalský ostrov Capri, kde se autor knihy Rusko a Evropa setkal i s ruským emigrantem Maximem Gorkým.

Na Capri se TGM vypravil i jako československý prezident v letech 1921 a 1922, vždy zhruba na dva měsíce. Podle korespondence uložené v Archivu Kanceláře prezidenta republiky Masaryk-prezident požadoval před první cestou do Itálie, aby mu pronajali vilu právě po spisovateli Gorkém.

Způsobu ubytování se týkala i výměna dopisů s ministerstvem zahraničí: jistý pisatel obeznámený s poměry na ostrově varoval TGM od pronájmu jisté vily, protože její majitelka prý zemřela na tyfus a obydlí je nezdravé. Nakonec byl prezident ubytován ve vile o třiceti místnostech. V roce 1921 se vracel domů z Neapole speciálním vlakem, většinou se ale na cestách spokojil s tím, že k řádné soupravě nechal připojit salonní vagon, v němž někdy i přespával.

Prázdniny roku 1921 Masaryka stály se vším všudy (pronájem vily, doprava zavazadel i osob, kurýr, výlety…) přes 400 000 korun. Na pobyty do ciziny vyjížděl „tatíček“ většinou s dětmi. Nezbytný doprovod tvořili osobní lékař Adolf Maixner, tajemník Vladimír Kučera, komorník Hůza, dva detektivové a další.

Na Capri si prezident zakoupil sandály, plavky a vývrtku. Prázdniny ale netrávil jen ve vodě, podnikl i výlety do Pompejí a na Vesuv. Po jedné večeři se také projížděl kolem ostrova na rybářské bárce za svitu měsíce. Zapálené pochodně na lodi dokonce podle poznámek Vladimíra Kučery, uložených v Archivu Ústavu TGM, přilákaly žraloky.

Marsden na cestách
„Byl to nesmysl, že jste mě sem tahali, měl jsem hlavu plnou ženina úmrtí!“ zlobil se TGM v červnu 1923 v Alžírsku. Onemocněl totiž průjmem a čekala ho cesta vlakem do Tuniska. Jeho osobní lékař Adolf Maixner byl ale klidný: o nic vážného nejde.

První půlka roku 1923 dala Masarykovým nervům zabrat: v lednu byl zastřelen ministr financí Alois Rašín, v květnu zemřela Charlotta G. Masaryková. Pátého června prezident nasedl v Chebu na vlak a vyrazil do jižní Francie, Alžírska a Tuniska. Z cesty se vrátil 4. července. Na první africké prázdninové cestě ale jen nesmutnil po manželce. Když v jednom hotelu vypadl večer elektrický proud, vtipkoval: „Hůza (komorník) žehlí kalhoty.“

Prezident cestoval inkognito pod jménem Thomas G. Marsden. Bydlel vždy v co nejvyšším patře hotelu, protože si přál, aby do jeho pokojů nedoléhaly žádné ruchy. Jeho apartmá muselo mít pracovnu: „Právě těmi chvílemi mezi vlaky apod. se ušetří - utratí nejvíc času!“ řekl podle tajemníka Vladimíra Kučery.

V severní Africe si TGM, vybaven tropickou helmou a žlutými brýlemi, prohlédl třeba propast Gorge, kam byly shazovány nevěrné ženy, solná jezera a vyjel do pouště na velbloudu. Překvapily ho hygienické podmínky, v nichž žili berbeři (tajemník Kučera si poznamenal „nečistota, syfilis“), a to, že gazely u hotelu jedly cigarety.

Na dovolenou mimo Evropu se vydal TGM a jeho osvědčený doprovod až za další čtyři roky. Cesta do Egypta, Palestiny a Řecka začala 9. března a končila v druhé polovině května na francouzské riviéře, kde si Thomas G. Marsden užíval volna v hotelu v lesích nedaleko městečka La Croix, vzdáleném 125 kilometrů od Marseille.

V Egyptě si prohlédl pyramidy nebo karnacké chrámy a dostal kámen ve tvaru půlměsíce, jenž se kdysi používal k hloubení mramoru. V Palestině TGM navštívil nejstarší sionistickou osadu Richon le Zion, pravoslavný kostel na hoře Olivetské nebo jeruzalémskou mešitu. U Mrtvého moře si nabral trochu vody na památku. Též návštěva Řecka se nesla v duchu chození po památkách, ale nechyběla ani šestidenní projížďka na soukromé jachtě.

Pan prezident s hadicí
Masaryk cestoval do ciziny poměrně často a na delší dobu, ale i na cestách přijímal depeše či pročítal návrhy zákonů. To odpočinek Edvarda Beneše byl mnohem slabší. Umění relaxace totiž nebylo Benešovou silnou stránkou. Na pořádnou dovolenou od konce první světové války vyrazil na ostrov ve Středozemním moři Port Cros až v roce 1927. K odjezdu ho ale muselo donutit vlastní zhroucení.

Jeho vášní zkrátka byla politika. Ale měl ještě jednu (alespoň podle publikace Edvard Beneš v Sezimově Ústí) - svou letní vilu, kde trávil s manželkou Hanou od srpna 1931 všechny letní dovolené, ale iVánoce a Velikonoce.

Hlavně akce. Václav Klaus v zimě lyžuje, v létě chodí po horách a hraje tenis.Místo u Sezimova Ústí si manželé Benešovi vybrali v roce 1929. V lednu 1930 o transakci referovalo Rudé právo, jež upozornilo, že ministr zahraničí si k„obveselení a potěšení“ zakoupil pozemek, jenž by stačil „k obživě malozemědělské rodiny“. Na něm nechal postavit vilu - chtěl, aby vypadala jako venkovská sídla z oblíbené jižní Francie. Později se dům musel přestavovat, protože v některých místnostech bylo v létě nesnesitelné horko. Letní vila o rozloze 334 metrů čtverečních vyšla Beneše na 446 tisíc korun.

Edvard a Hana Benešovi měli svůj rituál: hned po příjezdu do Sezimova Ústí zamířili do rozlehlé zahrady. Pokud přijeli za tmy, neváhali se projít s baterkou. Oba totiž byli vášnivými zahradníky - Hana se starala o kytky a skalku, Edvard o trávník a stromy, o dovolených vždy dvě dopolední hodiny denně.

Druhého prezidenta vylíčil coby zahradníka kdo jiný než Karel Čapek v Lidových novinách v roce 1936: „ ...(park) má se k světu; o to se stará sám pan prezident s hadicí, zahradními nůžkami, žebříkem, lýkem a vším ostatním, co náleží k zahradnické dendrologii…“

Vzhůru na Krym
Po únoru 1948 se o dovolené „dělnických“ prezidentů nemluvilo a nepsalo tolik jako o prázdninách mužů v čele první republiky. Prakticky všichni od Gottwalda po Husáka ale navštívili Krym. Zde se rekreovali spolu s potentáty ze Sovětského svazu.

„Rekreační vládní vila byla na břehu Černého moře, na úpatí Kavkazu, v parkovém areálu, ve kterém byly aleje palem, oleandrů a vavřínů, vzduch byl provoněn eukalyptovými stromy,“ popisuje dcera Ludvíka Svobody Zoe Svoboinzercedová-Klusáková v knize O tom, co bylo, jak vypadalo jedno z černomořských letovisek, „v parkovém areálu bylo těch rekreačních vil několik… od jedné vily k druhé nebylo vidět, byly od sebe dosti vzdálené a ukryté mezi stromy a keři.“

Svou dovolenou si v srpnu 1948, půl roku po únorovém převratu, přijel na Krym užít Klement Gottwald s manželkou Martou. Setkání se Stalinem si ale nevychutnal. Generalissimus ho zkritizoval za zbytečné riskování při převzetí moci. Nikde není popsáno, co první dělnický prezident přesně o dovolených dělal - nejspíš kouřil dýmku, chodil na zdravotní procházky a popíjel. V té době už začal nad alkoholem ztrácet kontrolu. Pil nepochybně i ze strachu. V SSSR totiž zažil Stalinovo procesové běsnění v druhé polovině 30. let, což k jeho duševnímu klidu nepřispělo.

Rok co rok vyrážel na Krym také poslední Gottwaldův nástupce Gustáv Husák. Na letadlo nasedal s přesností, s jakou tikají švýcarské hodinky, v druhé polovině července. V Sovětském svazu se rekreoval čtrnáct dní. Podle publikací Přehled o činnosti soudruha Gustáva Husáka se zde setkával s generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Iljičem Brežněvem. V roce 1980 Husák první den svého volna „besedoval“ s československými sportovci na XXII. olympiádě vMoskvě.

Lidový odpočinek
Marta Gottwaldová byla pověstná tím, že si neúspěšně hrála na dámu z vyšší společnosti. To její lidovější nástupnice Marie Zápotocká si servítky nebrala a svého muže, jehož nejoblíbenějším jídlem byly údajně buřty s cibulí, i na veřejnosti oslovovala „táto“. Antonín Zápotocký, Gottwaldův nástupce a jeho dobrý přítel, „politik stalinského ražení“, jak napsal historik Jiří Pernes, si cíleně budoval pověst muže z lidu, jenž klidně s dělníky popije pivko.

Pravda je, že vyjet na Capri či do Egypta by ho asi nenapadlo. Jako bývalý odborář trávil své dovolené v Československu v zotavovnách ROH. V zimě jezdil například do Krkonoš, v únoru 1954 byl s manželkou ve Vysokém nad Jizerou. O letní dovolené vyjížděl na Slovensko, do Topoľčianek nebo tatranského zámku Javorina, kde jednou pobyl i se sovětskými rekreanty. Chodil do přírody, rád sbíral houby a při společenských večerech s manželkou tančil mazurku.

Ani Antonín Novotný, vyučený kovodělník, muž „jednoduše intelektuálně založený“ (Jiří Pernes), a prezident, který byl v březnu 1968 donucen abdikovat, si nepotrpěl na výstřelky. Až na jeden. Inspirován sovětskými rekreačními středisky pro „rovnější mezi rovnými“ nechal vybudovat vilový komplex na Orlíku. Před prezidentský dům mu postavili obrovský pivovarnický sud, do něj stolek a lavičky a prezident v něm mastil mariáš.

Podobně jako Edvard Beneš rád zahradničil, zejména prořezával stromy. V prezidentském důchodu si zakoupil chatu v Mirošovicích na Sázavě a nechal do ní převézt včely z Orlíku. „Tady jim bude dobře,“ řekl spisovateli Rudolfu Černému, jenž s ním sepisoval paměti.

Na Rysy
„Moji babička a dědeček Svobodovi své dovolené nejraději trávili v přírodě, na horách s rodinou a přáteli. Od mládí měli ve zvyku trávit dovolené turisticky,“ vzpomíná v rozhovoru pro Pátek historička Luďa Klusáková, vnučka Ludvíka Svobody, prezidenta, který ztělesňoval naděje i prohry pražského jara 1968.

Manželé Svobodovi v době, kdy ještě nebyli prvním párem republiky, prochodili snad všechna československá pohoří, včetně Podkarpatské Rusi. „Po válce jezdívali do Krkonoš a do Jizerských hor, kde si v 60. letech naše rodina koupila chalupu,“ říká vnučka Ludvíka Svobody.

Do Vysokých Tater, kam se Ludvík Svoboda pravidelně vracel, odjel i na svou první prezidentskou dovolenou v červenci 1968. Nikdy si neodpustil túry, na nichž ho kromě rodiny doprovázeli horolezci z tatranské horské služby: z Hrebienku na Téryho chatu a přes Sedielko na Zbojnickou chatu, vyšplhal na Gerlachovský štít, na Lomnický štít i na Rysy. „Na túrách vyžadoval, abychom nebrebentili a nerušili vnímání krásy a klidu přírody,“ popisuje paní Klusáková, „obdivoval krajinu a často říkával, jak se ty hory chovají klidně a důstojně, nehádají se a neválčí mezi sebou, na rozdíl od lidí.“

Generál Svoboda, jenž prožil na frontě první i druhou světovou válku, nikdy také nezapomněl navštívit místa bojů v okolí dukelského průsmyku a hřbitov na Dukle. „Setkával se tam s místními lidmi, s nimiž osvobozování prvních metrů republiky prožil. Zajímal se o to, jak žijí,“ říká Luďa Klusáková.

Její dědeček si ve Vysokých Tatrách odpočinul naposledy v září 1970. „Prohlásil, že se jde rozloučit s Tatrami,“ píše Svobodova dcera Zoe Klusáková-Svobodová ve vzpomínkové knize, „tentokrát poprvé pocítil bolest v kolenou a měl problémy při sestupu s vršků.“

Moře, chalupy, hory
Oba porevoluční prezidenti, Václav Havel i Václav Klaus, mají podobně jako kdysi Ludvík Svoboda nebo Antonín Novotný své chalupy. Zatímco Havlův Hrádeček u Trutnova se stal díky disidentovi-dramatikovi a jeho ženě Olze zejména v druhé polovině 70. let a v letech 80. centrem „podzemní“ kultury, Klausova chalupa v jihočeských Prudicích je jen obyčejnou chalupou.

Až na to, že na dovolenou do ní jezdí Václav Klaus dodnes. Stejně jako exprezident Havel na Hrádeček. Velkou pozornost médií vzbudil Václav Havel, když si v roce 2000 zakoupil „domeček“ na portugalském pobřeží, aby tu se svou druhou manželkou trávil dovolené. Dům o třech místnostech však loni prodal - manželé se do Portugalska nedostali tak často, jak původně plánovali.

Podle lékařů svědčí vlhčí mořský vzduch Havlovým poničeným plicím i průduškám. Ještě jako prezident tak například pobýval na Lanzarotte, v rezidenci španělského krále Juana Carlose. Obdobně jako Masaryka i Václava Havla doprovázel na cestách osobní lékař. Po skončení prezidentování se Václav Havel se svou ženou vydal autem po Evropě.

Doménou druhého českého prezidenta Václava Klause jsou hory. V zimě lyžuje, v létě chodí na túry, dopoledne hraje tenis - jezdívá do Krkonoš, ale i do tyrolských Alp. V Rakousku pravidelně bydlí v pětihvězdičkovém hotelu Stanglwirt nedaleko Kitzbühelu, kde pobývali Ivan Lendl nebo Helmut Kohl.

Vášnivý tenista Klaus zde má k dispozici třeba čtrnáct tenisových kurtů nebo „klenot hotelu“ alias skalní bazén s vodou o teplotě 33 °C. Kam a kdy pojede letos ,ještě podle mluvčího Petra Hájka Václav Klaus kvůli povolební situaci neví.

„Dovolenou, která by byla dlouhá doba dohromady, si nedovedu představit. Byl bych rád, kdyby se mi zase podařil takový týden v rakouských horách,“ řekl prezident nedávno v TV Prima. Od muže, jenž kdysi proslul výrokem, že nechápe lidi, kteří si berou dovolenou, se ani nic jiného nedá čekat.

, Lidové noviny
Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Pohlreich: My Češi jsme rasisti. Ukrajincům bychom měli líbat zadek

Zdeněk Pohlreich je známý šéfkuchař, jehož proslavila nejen jeho gastronomická... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Po deseti letech odešel z pořadu, který z něj v padesáti letech udělal bez nadsázky superstar. Ačkoli radit méně...