11. června 2019 6:56 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Při cvičení i profesionálním sportu. Když hudba působí jako doping

Když hudba působí jako doping | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Když hudba působí jako doping | foto: Shutterstock

Se správným rytmem ve sluchátkách se můžeme cítit méně unaveni při cvičení a dokonce zvýšit sportovní výkon. Je prokázáno, že hudba působí jako doping. A také je při závodech zakázána, píše italský deník Corriere della Sera. 

Nemusíme být sportovci, abychom věděli, že poslech hudby pomáhá najít motivaci a zdárně dokončit cvičení. Tento účinek pociťují především nesportovci, kteří jsou více zvyklí překonávat únavu se sluchátky na uších. Méně známá je skutečnost, že pozitivní vliv hudby na sportovní výkonnost prokázala věda. Tento vliv se podobá dopingu, že je poslech hudby při některých sportovních soutěžích zakázán.

Dosud není proces působení hudby na mozek během fyzické aktivity zcela jasný i proto, že se studie obvykle provádějí v laboratorních podmínkách a nikoli v reálné situaci. Nedávno tým vědců z Brunelovy univerzity v Londýně vedený Kostasem Karageorgisem použil elektroencefalograf (EEG) schopný monitorovat tři různé typy mozkových vln při sportovním výkonu. Vědci do experimentu zapojili 24 dobrovolníků, kteří měli chodit vlastním ideálním tempem na trati dlouhé 400 metrů. 

Někteří z nich poslouchali píseň Pharrella Williamse Happy, další rozhlasového komentátora a třetí skupina šla bez sluchátek. Vědci pak porovnávali pomocí některých testů míru nadšení chodců, jejich náladu, soustředění a míru pozornosti při chůzi. Elektroencefalograf zaznamenával frekvenci mozkových vln.

Experiment ukázal, že hudba dodala účastníkům na energii a zlepšila jejich náladu, byť za cenu lehké ztráty soustředění. Rozhlasový komentátor neměl takové výsledky, ale celkově zlepšil hodnocení výkonu, zatímco ti, kdo šli bez sluchátek, nevykazovali žádnou změnu.

Karageorgis během desetiletí výzkumů vybral typickou hudbu pro každou fázi cvičení. Před cvičením je podle něho třeba poslouchat pomalou hudbu, která nespotřebovává duševní energii, na počátku cvičení má hudba zůstávat v pozadí a její rytmus má být synchronizován se srdečním tepem. Při rychlém aerobním cvičení je zase vhodné vybrat poměrně rychlou hudbu, ale s neměnným rytmem.

Z vědeckého hlediska lze prohlásit, že poslech hudby působí na četné fyziologické mechanismy: může ovlivnit například autonomní nervový systém. Kromě toho přispívá k vylučování neurotransmiteru dopaminu, který ovlivňuje radostné pocity a podporuje produkci endorfinu, který zlepšuje náladu a usnadňuje relaxaci.

‚Agresivní hudba‘

Hudba při soutěžích se používá zejména při běhu, ale právě pro její působení jako dopingu je v některých případech zakázána. V tělocvičně však hudba doprovází mnohá cvičení, například módní spinning, aerobní cvičení na stacionárních kolech.

Když hudba působí jako doping

Americký plavec Michael Phelps byl proslulý tím, že před vstupem do bazénu poslouchal „agresivní“ hudbu: s hip hopem se mu dařilo překonat úzkost a intenzivně se soustředit na cíl, kterého chtěl dosáhnout. Bývalý jamajský atlet-sprinter Usain Bolt se svěřil, že před závodem poslouchá tři své nejoblíbenější písně: One Love Boba Marleye, Real Friends Christophera Martina a My Life od I-Octana.

Italská plavkyně Federica Pellegriniová prohlásila, že pro každý závod volí jiný typ hudby podle toho, jaké vládne ovzduší. Taneční hudba ji stimuluje a uklidňuje před závodem, zatímco směs zvuku a obrazu Fantasia Walta Disneye jí pomáhají v soustředění. Španělský tenista Rafael Nadal miluje španělského zpěváka populární hudby Alejandra Sanze, ale má rád i popovou skupinu La Oreja de Van Gogh, kterou často poslouchá před utkáním.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz