Půda na Marsu se hodí pro život

Navíc byla na Marsu prokázána i existence vody, která je pro vznik života klíčová, napsal v pátek americký list The Washington Post.

Ačkoli bude nutné nové poznatky ještě ověřit, označili vědci tento objev za „ohromující“. „Nic životu na Marsu nebrání. Dokonce jsou tamní podmínky pro život velmi příznivé,“ řekl Samuel P. Kounaves, výzkumný pracovník NASA z Tufts University.
 
Kounaves označil půdu na Marsu za podobnou té, kterou může každý najít na svém dvorku. „Jde o alkaličtější půdu, než se původně předpokládalo. Mohl by tam klidně vyrůst chřest, zato jahody by tam asi nešly,“ řekl Kounaves.
 
Analýzu vzorku půdy o velikosti jednoho centimetru krychlového provedla sonda Phoenix přímo na rudé planetě. Vědci na Zemi očekávali její první výsledky s napětím. „V podstatě jsme objevili živiny, které podporují život minulý, přítomný a budoucí,“ dodal vědec.

Se vzorkem do pece
Sonda Phoenix je uzpůsobena k odebírání vzorků půdy až z hloubky půl metru. Ty poté přenese k dalším zařízením. Robotická paže Phoenixu vykopala dvě malé prohlubně, které byly pojmenovány Wonderland (Říše divů) a Snow White (Sněhurka). Ve čtvrtek přišly výsledky z prohlubně Wonderland. Ve vzorku, který sonda kvůli analýze zahřála v miniaturní peci TEGA (Thermal and Evolved Gas Analyzer) na tisíc stupňů Celsia, identifikovali vědci stopy hořčíku, sodíku, draslíku a chloridu.

Podobný postup chtějí aplikovat i na vzorky podpovrchového ledu. Sonda Phoenix přistála v severní polární oblasti rudé planety 25. května a její mise má trvat nejméně tři měsíce, tedy jedno letní období. Právě pátrání po stopách vody, která by naznačovala možnost výskytu života, byla jejím hlavním úkolem. Kromě tavení vzorků pořizuje sonda i snímky marsovské půdy.

Jako na Antarktidě Na Zemi již poslala snímky prachu a písku v největším rozlišení, jaké bylo kdy použito. Snímky byly podle NASA pořízeny optickým mikroskopem a jsou na nich částice – některé tak malé jako desetina průměru lidského vlasu – nabrané na sklíčko, když Phoenix dosedl na povrch Marsu.

Kounaves a jeho kolega Michael Hecht také potvrdili, že půda nalezená na Marsu je podobná půdě z vyschlých údolí Antarktidy. Vědecký tým si také povšiml, že povrch, na kterém sonda Phoenix přistála, má polygonální charakter, který je nápadně podobný tomu antarktickému. Vědci se domnívají, že by to mohlo být důsledkem střídajících se cyklů mrznutí a tání.