Návštěvníci si tak prohlédnou reprodukce všech jeho 317 známých obrazů, 285 leptů a přes 100 kreseb. "Svým způsobem jsou fotografie s vysokým stupněm rozlišení autentičtější, než jsou reálné malby," tvrdí Ernst van de Wetering, přední znalec Rembrandtova díla. Dohlížel na velkorysý projekt, který začal v roce 1968 a zveřejněním digitálních reprodukcí nyní vrcholí.
Pomocí počítačových kouzel byly obnoveny i kousky malířského plátna nebo dřeva, které se časem z obrazů odlomily. Barvy byly rekonstruovány do podoby, v jaké existovaly, když je malíř nanášel na plátno či dřevo. I drobné detaily, které se ztratily ve tmě v procesu stárnutí barev, vystoupily díky originální technice na světlo.
Výstava "Kompletní Rembrandt, Životní velikost" se v budově bývalé amsterodamské burzy otevírá v neděli a potrvá až do 7. září.
Výstava nepochybně znovu oživí debatu o tom, jaký smysl má dívat se na kopie celého Rembrandtova díla a moci je porovnávat jen s několika dochovanými originály. Tento spor začal před třemi lety, když se u příležitosti 400. výročí narození umělce konala výstava 290 fotografií jeho děl, z nichž mnohé měly velmi špatnou kvalitu.
Van de Wetering argumentuje, že reprodukce mají tu výhodu, že jakoby strhávají auru až posvátné bázně a úcty, kterou lidé často pociťují při pohledu na originál a která jim brání objektivně dílo posoudit.
Také sám Rembrandt podle nizozemského badatele s oblibou dělal kopie svých prací, nutil k tomu i své žáky, aby se jeho práce dostaly k co možná největšímu počtu lidí. "Rembrandt by byl moc šťastný, kdyby viděl, že jsme tohle udělali. Ovšem kopie, které on sám udělal s vlastními díly, jsou mnohem horší, než jsou ty naše," tvrdí Ernst van den Wetering.
