Pygmejové totiž velmi často žijí v izolovaných komunitách v hustých pralesích některých středoafrických zemí. Často si stěžují na to, že jsou odsouváni na okraj společnosti a jejich vlády s nimi jednají se zjevným opovržením. Navíc je poškozováno a ničeno jejich životní prostředí. Dětský fond OSN (UNICEF) odhaduje, že pouhých 35 procent pygmejských dětí ve školním věku, které žijí v Konžské republice, skutečně do školy chodí. Mezi ostatními konžskými dětmi je to 76 procent.
Mnohé pygmejské děti, které do školy chodí, ji však opouštějí kvůli práci nebo v horším případě tyranizování dětmi ze skupin většinového etnika Bantu. „Odcházejí ze školy, protože musejí následovat své rodiče kvůli sezonním činnostem, jako je rybolov, lov, sběr medu či hmyzu, dále kvůli finančním potížím, ale také kvůli diskriminaci od bantuských dětí nebo jejich rodičů,“ upozornil zástupce UNICEF Koen Vanormelingen.
Výuka s respektem k tradicím
Tato organizace spolupracuje s charitou francouzských učitelů v důchodu GREF, která již připravuje 15 místních učitelů na výuku první stovky pygmejských dětí v pralese Sangha na severozápadě země. Jejich školení skončí v druhé polovině října.
Následná výuka bude především striktně respektovat kulturní hodnoty pygmejských populací, zdůraznila Helene Fayeová, bývalá učitelka z Toulonu a členka GREF. Ve školách bude probíhat výuka tradičních předmětů, jmenovitě psaní, čtení a počítání. Školy jsou sice prvotně plánovány pro děti Pygmejů, nicméně budou přijímat i žáky z jiných etnických skupin.
„Účelem těchto škol je dát dětem čas adaptovat se na konžský školní systém během dvou let,“ vysvětlil Vanormelingen. „Pak přejdou do běžných škol. Účelem není vytvořit paralelní systém, jen jim dát základy, aby zvládaly regulérní výuku.“
Museli žít dokonce v zoo
Pygmejské komunity v Konžské republice si delší dobu stěžují na lhostejnost a diskriminaci. Například loni kapela pygmejských hudebníků musela v době vystupování na festivalu v hlavním městě Brazzaville žít v zoologické zahradě. Organizátoři celou záležitost zdůvodňovali tím, že Pygmejové se pak mohou cítit v metropoli více jako ve svém vlastním prostředí. Agentuře Reuters se však nepodařilo získat jejich vyjádření k nynějšímu projektu speciálních škol.
Označení Pygmejové zavedli evropští objevitelé Afriky. Zahrnuje několik skupin trpasličích etnických skupin obývajících pralesy ve střední Africe, jejichž dospělí mužští příslušníci nepřesahují v průměru 1,5 metru na výšku, přičemž ženy jsou ještě nižší. Nejsou potomky černochů. Od nich se liší jak po stránce tělesné, což je ovlivněno vlivy okolí (život v temném pralese, nedostatek jídla), tak i kulturní a jejich život je prý velmi primitivní.
Mnozí Pygmejové přijali toto jméno či označení za vlastní, ostatní je považují za degradující. Přitom poukazují zejména na to, že mezi jednotlivými skupinami z různých zemí jsou často velmi výrazné etnické, ale navíc i jazykové rozdíly.
Mnohé pygmejské děti, které do školy chodí, ji však opouštějí kvůli práci nebo v horším případě tyranizování dětmi ze skupin většinového etnika Bantu. „Odcházejí ze školy, protože musejí následovat své rodiče kvůli sezonním činnostem, jako je rybolov, lov, sběr medu či hmyzu, dále kvůli finančním potížím, ale také kvůli diskriminaci od bantuských dětí nebo jejich rodičů,“ upozornil zástupce UNICEF Koen Vanormelingen.
Výuka s respektem k tradicím
Tato organizace spolupracuje s charitou francouzských učitelů v důchodu GREF, která již připravuje 15 místních učitelů na výuku první stovky pygmejských dětí v pralese Sangha na severozápadě země. Jejich školení skončí v druhé polovině října.
Následná výuka bude především striktně respektovat kulturní hodnoty pygmejských populací, zdůraznila Helene Fayeová, bývalá učitelka z Toulonu a členka GREF. Ve školách bude probíhat výuka tradičních předmětů, jmenovitě psaní, čtení a počítání. Školy jsou sice prvotně plánovány pro děti Pygmejů, nicméně budou přijímat i žáky z jiných etnických skupin.
„Účelem těchto škol je dát dětem čas adaptovat se na konžský školní systém během dvou let,“ vysvětlil Vanormelingen. „Pak přejdou do běžných škol. Účelem není vytvořit paralelní systém, jen jim dát základy, aby zvládaly regulérní výuku.“
Museli žít dokonce v zoo
Pygmejské komunity v Konžské republice si delší dobu stěžují na lhostejnost a diskriminaci. Například loni kapela pygmejských hudebníků musela v době vystupování na festivalu v hlavním městě Brazzaville žít v zoologické zahradě. Organizátoři celou záležitost zdůvodňovali tím, že Pygmejové se pak mohou cítit v metropoli více jako ve svém vlastním prostředí. Agentuře Reuters se však nepodařilo získat jejich vyjádření k nynějšímu projektu speciálních škol.
Označení Pygmejové zavedli evropští objevitelé Afriky. Zahrnuje několik skupin trpasličích etnických skupin obývajících pralesy ve střední Africe, jejichž dospělí mužští příslušníci nepřesahují v průměru 1,5 metru na výšku, přičemž ženy jsou ještě nižší. Nejsou potomky černochů. Od nich se liší jak po stránce tělesné, což je ovlivněno vlivy okolí (život v temném pralese, nedostatek jídla), tak i kulturní a jejich život je prý velmi primitivní.
Mnozí Pygmejové přijali toto jméno či označení za vlastní, ostatní je považují za degradující. Přitom poukazují zejména na to, že mezi jednotlivými skupinami z různých zemí jsou často velmi výrazné etnické, ale navíc i jazykové rozdíly.
