Rok ve znamení trabantu

První trabant tam opustil výrobní pás před téměř 50 roky - přesně 7. listopadu 1957.

Muzeum pojmenované po automobilovém konstruktérovi Augustu Horchovi ve Zwickau nedaleko českých hranic připraví mimo jiné výstavu vzpomínající na kultovní plastové auto s dvoutaktním motorem a páchnoucími výfukovými plyny. Vedle trabantovských rarit z vlastních depozitářů budou k vidění mimo jiné prototypy, které se nikdy nevyráběly. Desátého listopadu se pak budou konat v muzeu oslavy.

Příhraniční hospodářský region Chemnitz-Zwickau si bude zároveň připomínat založení automobilové společnosti Auto Union, říká Mathias Merz z městské správy ve Zwickau. Dvojité jubileum si připomene společně město, automobilové muzeum, Západosaská vysoká škola, sdružení Intertrab, Průmyslové muzeum v Chemnitz a Dopravní muzeum v Drážďanech.

K vrcholům pak budou v Sasku patřit přehlídky veteránů v květnu a v srpnu a každoroční červnové mezinárodní setkání trabantů ve Zwickau, kam tradičně přijíždějí i řady českých majitelů těchto aut. Vyhlášená Rallye Trabi povede po historických místech výroby trabantů.

Předmět zájmu recesistů i zlodějů
Automobilka Sachsenring ve Zwickau, která měla obrovskou tradici už od roku 1899, vyrobila od 50. let přes tři miliony trabantů. Nyní produkuje komponenty pro velké německé automobilky. V automobilové produkci pokračuje v Moselu u Zwickau nový, moderní závod Volkswagenu.

Poslední trabant sjel z výrobního pásu ve Zwickau 30. dubna 1991. Na německých silnicích je jich nyní čím dál míň. K 1. lednu 2006 jich německý úřad pro evidenci aut registroval přes 58 000. V Česku je dodnes přihlášeno zhruba 40 000 trabantů.

Některá auta ještě slouží k dopravě, ale mnohá se stala předmětem recese.

Vzhledem k tomu, že se už patnáct let auto nevyrábí, jsou náhradní díly čím dál dražší. Měřeno počtem registrovaných vozů jsou trabanty a luxusní auta Porsche v Německu nejvyhledávanější značkou zlodějů. Na 1000 pojištěných vozidel zloději ukradli loni 2,2 kusu Porsche a 1,9 vozu Trabant.

Konstruktéři trabantů přitom původně měli úplně jinou představu. Vozy, z nichž se nakonec v nedostatkové plánované ekonomice vyklubala bachratá plastová vozítka s pochybným designem, měly být moderní a aerodynamické.

Kvůli nedostatku peněz se tehdejší komunistická vláda NDR rozhodla stavět unifikovaná auta tak, jak je východní Němci i Češi a Slováci nakonec znali a dodnes znají ze svých silnic. Tedy jako auta, která jsou výjimečná především dvěma součástmi.

Tou první je povrch z duroplastu - tedy směsi odpadní bavlny a pryskyřic. Tou druhou pak původně dvoutaktní motor, který byl až koncem 80. let nahrazen čtyřtaktem o objemu 1,1 litru.