Co by ses zeptal sám sebe, kdybys dělal sám se sebou rozhovor?
Počkej, ty se mnou děláš rozhovor? Řekli jsme si dvě tři otázky. Já bych se sebou nikdy nedělal rozhovor.
Tak co bys řekl?
Nic. To, čím se živím, a ty mé koníčky, řečeno obrazně, mi zabírají tolik času, že vůbec nemám čas ani potřebu dělat nějaké rozhovory. Ať si o mně novináři píšou, mně to nevadí, ale nechci dávat rozhovory. Mě ani nebaví říkat, že nedávám rozhovory. A už vůbec nechci vysvětlovat, proč nedělám rozhovory. To pak vypadá, že jsem nabubřelý, ale to tak není.
Myslíš, že je pro diváka jednodušší, když tě vidí jen jako postavu a nemá tě spojeného s tvým osobním životem?
Takhle nad tím vůbec nepřemýšlím. Jenom nemám potřebu o sobě mluvit. Mám svou profesi, kterou dělám, a to je všechno. Pak mám svůj život. Můj život je můj život a moje práce je moje práce.
Celý rozhovor s Karlem Rodenem si přečtěte v magazínu
