Aktuálně, tedy na konci adventu, je Jezulátko jakožto symbol božího vtělení svlečené. „Má to vystihovat, jak soška původně vypadala, než ji lidé začali obdarovávat šaty. Ježíš také přišel na svět na Vánoce jako chudé dítě,“ vysvětluje Hana Říhová ze sekretariátu kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze, kde je slavná soška „doma“. Nahá v doslovném smyslu ale dřevěná soška není. Její pevnou součástí je totiž košilka.
Jak se bude jezdit Prahou o svátcích? MHD čekají o Štědrém dni prodloužené intervaly |
Ve skleněné vitríně má za sebou látku královské barvy. Ta v nynějších dnech nemá až tak silnou symboliku. „Červená je královská barva, do které se Jezulátko někdy obléká během roku. Ale je to i kvůli tomu, aby soška dobře vynikla,“ popisuje Říhová. Po většinu adventu je ale Jezulátko oděné do fialových šatů. Na Štědrý den po půlnoční mši ho jedna ze tří sester karmelitek Dítěte Ježíše převlékne pravděpodobně do bílé barvy. I když pohled po muzeu, kde jsou všechny šaty vystavené, napovídá, že Jezulátko nemá nouzi o všemožné kombinace, základ šatníku tvoří sedm barev.
  |
Přidružené barvy se vztahují k liturgickému roku a odpovídají barvě ornátu, kterou v té době nosí kněz, když celebruje mši. Nejčastější zelené šaty Bílá barva představuje čistotu a slávu a Jezulátko ji na sobě má nejen o Vánocích, ale i o Velikonocích. Fialová je zase barvou pokání. „Nejčastější barva během roku je zelená, protože to je barva pro liturgické mezidobí,“ vysvětluje Horáková. Zelená je zároveň barvou života a naděje.
Deníky i legendární brýle. Německá policie našla stovku ukradených věcí Johna Lennona |
Jezulátko má na sobě tři vrstvy oděvu. Nejdříve se obléká spodní košilka, která je z bílého plátna. Poté přichází na řadu ozdobená vrchní košilka, tedy šaty. Třetí vrstvou je pláštík. Starat se o šatník Jezulátka vyžaduje podle Horákové cvik, nikoliv však náročnou odbornou průpravu: „Sestry jsou tři a převlékají Jezulátko dlouho, takže to bez problémů dovedou.“ S některými modely ale ani sestry karmelitky nesvedou nic. Darující si totiž ne vždy zjistí, jaké má soška míry nebo že je připevněná k podstavci. „Ne všechno se dá obléci, protože je soška kromě dřeva i z vosku. Záleží samozřejmě i na střihu,“ upozorňuje Horáková.
Pražské Jezulátko
|
Šaty má Jezulátko – právě i co se střihu týče – velmi různorodé. Nechybí ani tradiční korejský oděv, takzvaný hanbok, který je podobný japonskému kimonu. „Šaty Jezulátku darují lidé opravdu ze všech koutů světa. Nejen z Koreje, ale i třeba z Mexika,“ říká Horáková. Z historických šatů jsou podle ní zásadní hlavně ty od císařovny Marie Terezie nebo císaře Ferdinanda III.
Papež: Chci vidět Jezulátko
Původní korunky se nedochovaly. Jezulátko má nyní tři, z toho dvě jsou z 18. století. Tu poslední daroval papež Benedikt XVI. při návštěvě Česka v roce 2009. Papež ještě před návštěvou vzkázal, že chce Pražské Jezulátko vidět. „Bylo to jeho výslovné přání, které nezdůvodnil, ale dá se pochopit vzhledem k významu Pražského Jezulátka,“ řekl tehdy pražský světící biskup Václav Malý. K sošce zobrazující malého Ježíška tíhne i známý spisovatel Paulo Coelho.
Když navštívil v roce 1982 se svou ženou tehdejší Československo, dostal se i právě do kostela Panny Marie Vítězné, kde je Jezulátko vystavené. „Modlil jsem se u něj, abych se stal spisovatelem. Soška Jezulátka měla tehdy chudé šaty. Slíbil jsem, že pokud mi vyplní moji touhu, vrátím se do Prahy a dovezu Pražskému Jezulátku nový obleček,“ vzpomíná autor. A tak se skutečně stalo v roce 2005, o 200 milionů prodaných knih později. Na Jezulátko se ročně jezdí dívat okolo půl milionu poutníků z desítek zemí světa.
„Hodně lidí je z Jižní Ameriky, Španělska, Itálie, ale i z různých asijských zemí, jako například z Filipín,“ jmenuje Horáková. Stěžejní je právě Španělsko. Jezulátko odtud totiž pochází. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval tuto sošku. Ta se poté dostala do Prahy ke karmelitkám. „Soška vznikla v době, kdy bylo běžné zobrazovat Krista na kříži. Zobrazení pohledu na Ježíše jako na někoho, kdo je člověku blízký, bylo docela nové,“ dodala Horáková.
