Matyáš, který se narodil 24. února 1557, byl třetím synem císaře Maxmiliána II. z habsburské dynastie. Ten svým nástupcem učinil nejstaršího syna Rudolfa a na něm pak bylo, jaké funkce svěří mladším bratrům. Matyášovi podle historiků Rudolf příliš nedůvěřoval, přesto mu svěřil Horní Rakousy, později ho jmenoval místodržícím v Tyrolsku a poté zase v Rakousích. Během války s Turky byl Matyáš spolu se starším bratrem pověřen velením armády v Uhrách, příliš se ale neosvědčil. Nahrála mu až smrt staršího bratra, díky které se stal druhým nejstarším členem rodu. Rudolf se však i přesto zdráhal jmenovat ho svým nástupcem.
Matyáš, který se stal správcem Uher, využil duševní nemoci, která propukla u Rudolfa, a nechal se tajně jmenovat hlavou habsburského rodu. Postupně přebral vládu v Uhrách, Rakousích a na Moravě, věrnost Rudolfovi zachovaly Čechy, Slezsko a obě Lužice. Ve snaze uchovat si moc povolal Rudolf do Čech pasovské vojsko (tzv. vpád pasovských), což popudilo české stavy, jejichž armáda nakonec pasovské vytlačila z obsazené Prahy. V důsledku těchto událostí v roce 1611 Rudolf abdikoval a vzdal se české koruny ve prospěch bratra, který byl korunován jako Matyáš II.
Poslední z Rudolfových titulů, korunu římského císaře, Matyáš získal po Rudolfově smrti o rok později. Matyáš zemřel jako bezdětný, takže záhy vypukly další spory o český trůn, které vyvrcholily stavovským povstáním a bitvou na Bílé hoře.
