S sebou má jen patnáctikilový batoh, v něm hlavně léky a potravinové doplňky. Přespávat bude na farách, v klášterech, v soukromí, možná i v přírodě. Podniknout náročnou pouť se rozhodla proto, že prý už nechce jen pasivně čekat na smrt. S myšlenkou si prý pohrávala téměř dva roky.
"Nevím, co mě čeká. Rozhodla jsem se proto, že bydlím v domě s pečovatelskou službou a všichni jsou tu nemocní, naříkají, sedí. Mě také vše bolí, ale nechci jen pasivně čekat na smrt. Takhle nechci dožívat," uvedla. Protože má prý jen velmi malý důchod, nemůže si dovolit chodit do kina, tancovat, plavat. "Je velice náročné jen tak sedět, to mě vyburcovalo," uvedla.
O takzvané Svatojakubské poutní cestě se dozvěděla z televize předloni na podzim. Tehdy si řekla, že půjde. Protože ale neměla peníze na cestu do Francie, odkud se zpravidla poutníci vydávají, rozhodla se vyjít z domova.
"Moje deviza je čas. Největší strach mám z krosny, váží 15 kilo," dodala. Do batohu si zabalila jídlo na první tři dny, potravinové doplňky a léky. Na oblečení už moc místa nezůstalo. Rodina prý na její nápad reagovala pozitivně. Díky sponzorskému daru má k dispozici kredit 9000 korun, příbuzným tak může poslat denně zprávu. Trasu chce ujít do zimy.
V Kladrubech se s ní dnes přišlo rozloučit několik obyvatel domova a přátelé. Starostka Kladrub Svatava Štěrbová řekla, že na stránkách města se budou objevovat pravidelné informace z cesty Hany Ulrichové.
Svatojakubská poutní cesta má v Evropě několik větví. Jedna z nich vede přes Stříbro, Kladruby, Prostiboř a Bělou nad Radbuzou do Železné, kde přechází do Německa. Cesta je značena jednotným symbolem Svatojakubské mušle. Svatojakubská cesta symbolizuje misijní cestu svatého Jakuba před 2000 lety z Jeruzaléma na Pyrenejský poloostrov.
