Třináctistránkový zažloutlý dokument je strojopisovou kopií původního seznamu. Olwen Prykeová, jedna ze správkyň knihovny, se netajila nadšením z objevu dokumentu a nebála se ho označit za jeden z nejmocnějších ve dvacátém století vůbec.
Dokument, který změnil dějiny
„Ten seznam byl sepsán v kvapu. Bylo to 18. dubna roku 1945. V posledních dnech druhé světové války tak ještě dokázal zachránit stovky lidí před plynovými komorami,“ uvedla Prykeová a dodala, že „jde bezpochyby o naprosto jedinečný objekt, který pohnul dějinami lidstva“.

Prykeová také prozradila, že seznam byl uložen ve složce s Keneallyho osobními poznámkami a výstřižky z německého tisku. Keneally prý obdržel přepis seznamu od Leopolda Pfefferberga, židovského vězně, jehož jméno je na něm uvedeno pod pořadovým číslem 173. Ten také autora přesvědčil, aby Schindlerův příběh sepsal.
Ačkoliv filmové zpracování pokládá jmenný seznam za jediný a konečný, pravdou je, že jich Oskar Schindler ve snaze přesvědčit nacistické úředníky, že potřebuje pracovníky pro svou výrobní továrnu, sestavil hned několik. Kontroverzní a oportunistický obchodník tak nakonec dokázal zachránit stovky životů.
Posmrtná Schindlerova sláva
Oskar Schindler zemřel světovou veřejností nepoznán, posmrtné slávy se nicméně dočkal právě díky Keneallyho románu a Spielbergovu filmu.
Kniha Schindlerova archa poprvé vyšla v roce 1982 a Keneally za ni obdržel Bookerovo literární ocenění. Americký režisér Steven Spielberg převedl román na filmové plátno roku 1993. V roli Oskara Schindlera se ve snímku objevil Liam Neeson, zatímco představitelem esesáckého velitele uprchlického tábora byl Ralph Fiennes. Spielberg získal za počin své první oscarové ocenění.