Když dojde na sex, hovoří představitelky něžného pohlaví spíše o počtu partnerů nežli o jednom jediném a vytouženém „panu Božském“. Podobně jako ve slavném seriálu a nyní i celovečerním filmu Sex ve městě se i život šimpanzic točí kolem sexu, píše list The Daily Telegraph.
Vědci sledovali tlupu čítající 78 šimpanzů, z nichž bylo jen osm dospělých samců. Audionahrávky zjistily, že šimpanzice byly mnohem hlučnější při páření, pokud byl v blízkosti nějaký jiný samec. Mnohem tišší byly ale při sexu v případě, že se v blízkosti vyskytovala silnější a potenciálně agresivní samice.
Důvtipné taktiky opičích dam
Šimpanzí dámy jsou promiskuitní a všemožnými způsoby při páření taktizují. Simon Townsend, psycholog Saintandrewské univerzity, jenž studii vedl, uvádí, že dospělé šimpanzice mají zjevně vyvinutou důvtipnou taktiku, která má posílit jejich rozmnožovací úspěch a zároveň snížit mnohá rizika, která na novorozená mláďata čekají.
Mláďata mohou zabít hned po narození starší samci nebo samice, které je mohou považovat buď za ujídače potravy, nebo potenciální soupeře v boji o samečka.
„Haló! Kluci!“
Townsendův tým zjistil, že samice jsou nejhlasitější, když kopulují s dominantními samci skupiny. „Tím do okolí vysílají signál, že jsou plodné a připravené k páření, což zvyšuje jejich šanci na sex s dalšími samečky a zároveň znesnadní zjištění, kdo je vlastně otcem mláděte,“ vysvětluje Townsend. Pokud si šimpanzí samec myslí, že je otcem mláděte, bude pravděpodobněji matku i mládě chránit.
Hlasové projevy šimpanzic při kopulaci se ale výrazně mění, pokud se v okolí pohybuje velká, v hierarchii tlupy vysoko postavená samice. „Musejí zvážit rizika a zisky, možná pro a proti,“ uvádí Townsend. „Když při kopulaci zůstanou potichu, nebudou ostatní samice vědět, že se páří s kvalitním samcem, a vyhnou se tak riziku, že je ostatní samice napadnou, aby jim v páření zabránily.“
Soupeření mezi samičkami je ve volné přírodě nebezpečně vyhrocené, uvádí studie. „Naše zjištění zdůraznila skutečnost, že šimpanzí samice skrze kopulační hlasové projevy velmi taktizují, aby minimalizovaly rizika spojená s tímto soupeřením,“ dodává Townsend. Podle vědců tento výzkum poodhaluje další poznatky o duševní schopnosti a sociální inteligenci našich nejbližších příbuzných.
Vědci sledovali tlupu čítající 78 šimpanzů, z nichž bylo jen osm dospělých samců. Audionahrávky zjistily, že šimpanzice byly mnohem hlučnější při páření, pokud byl v blízkosti nějaký jiný samec. Mnohem tišší byly ale při sexu v případě, že se v blízkosti vyskytovala silnější a potenciálně agresivní samice.
Důvtipné taktiky opičích dam
Šimpanzí dámy jsou promiskuitní a všemožnými způsoby při páření taktizují. Simon Townsend, psycholog Saintandrewské univerzity, jenž studii vedl, uvádí, že dospělé šimpanzice mají zjevně vyvinutou důvtipnou taktiku, která má posílit jejich rozmnožovací úspěch a zároveň snížit mnohá rizika, která na novorozená mláďata čekají.
Mláďata mohou zabít hned po narození starší samci nebo samice, které je mohou považovat buď za ujídače potravy, nebo potenciální soupeře v boji o samečka.
„Haló! Kluci!“
Townsendův tým zjistil, že samice jsou nejhlasitější, když kopulují s dominantními samci skupiny. „Tím do okolí vysílají signál, že jsou plodné a připravené k páření, což zvyšuje jejich šanci na sex s dalšími samečky a zároveň znesnadní zjištění, kdo je vlastně otcem mláděte,“ vysvětluje Townsend. Pokud si šimpanzí samec myslí, že je otcem mláděte, bude pravděpodobněji matku i mládě chránit.
Hlasové projevy šimpanzic při kopulaci se ale výrazně mění, pokud se v okolí pohybuje velká, v hierarchii tlupy vysoko postavená samice. „Musejí zvážit rizika a zisky, možná pro a proti,“ uvádí Townsend. „Když při kopulaci zůstanou potichu, nebudou ostatní samice vědět, že se páří s kvalitním samcem, a vyhnou se tak riziku, že je ostatní samice napadnou, aby jim v páření zabránily.“
Soupeření mezi samičkami je ve volné přírodě nebezpečně vyhrocené, uvádí studie. „Naše zjištění zdůraznila skutečnost, že šimpanzí samice skrze kopulační hlasové projevy velmi taktizují, aby minimalizovaly rizika spojená s tímto soupeřením,“ dodává Townsend. Podle vědců tento výzkum poodhaluje další poznatky o duševní schopnosti a sociální inteligenci našich nejbližších příbuzných.
