„Každý z těch bicyklů má trochu jiný charakter. Španělské kolo je divoké, francouzské je takové jemné a klidné, italské svěží a lehké,“ popsal odlišnosti svých výtvorů. Rámy bicyklů jsou tvarované podle zobrazení zemí na mapách, Šmilňák nezapomněl ani na ostrovy. Rozdíly jsou také v řídítkách - u španělské Vueltalindy mají tvar býčích rohů, italská Giralinda se řídí románským akvaduktem.
Na stojáncích na lahev jsou vypáleny symboly dané země, pro Španělsko býk, pro Francii kohout a pro Itálii šikmá věž v Pise. Symbolika je rovněž v květinách, kterými Šmilňák ozvláštnil přední vidlice, u každé země je její národní květ. Dalším detailem je tvarování pedálů. U španělského kola mají tvar kastanět, na francouzských je Eiffelova věž a na italském připomínají takzvané farfalle, tedy těstoviny ve tvaru motýlků. Důležitým doplňkem jsou pro Šmilňáka dřevěné boxy za sedadlem a před řídítky, v nichž vozí svého psa jménem El Niňo. „Velikost je odvozená od krabice na víno,“ prozradil.
„Mé úplně první kolo byla Rosalinda. Ta ale vypadá úplně jinak, vznikla jako výraz obdivu k ženské kráse a ženským křivkám,“ řekl Šmilňák. S prvním socho-bicyklem vlastní výroby Šmilňák navštívil několik zemí v Evropě, jeho cesta začala v Benátkách. „Pro Benátky jsem se rozhodl, protože tam jsou lidé velmi vnímaví k umění,“ popsal Šmilňák. „Jeden člověk mi tam řekl: To není kolo, to je socha. Kamkoliv ho postavíš, dělá prostor krásnějším. Proto jsem začal používat ten název socho-bicykl,“ doplnil.
Z Benátek Šmilňák s Rosalindou a psem El Niňem, kterého vozí všude s sebou, pokračoval do Německa a svou cestu zakončil v nizozemském Amsterdamu. Právě tam vznikla myšlenka vytvořit trojici kol, která dnes přivezl z Olomouce do Prahy. „V Amsterdamu mají spoustu muzeí všeho možného. A když jsem se o tom bavil s jedním švýcarským cyklistou, kterého jsem tam potkal, došel jsem k tomu, že by bylo pěkné udělat něco jako poctu závodníkům,“ přiblížil Šmilňák, co ho inspirovalo k výrobě dalších socho-bicyklů.
Za necelý týden Šmilňák vyrazí do Itálie, kde chce cestovat společně s účastníky Gira. Stejný plán má i pro další dva závody. Své socho-bicykly bude v průběhu závodů vystavovat. „Chci tím vyjádřit obdiv závodníkům i zemím, kde se závody jedou. Zároveň chci potěšit lidi něčím krásným, to je koneckonců podstata street-artu,“ podotkl. „ Na turisty oblíbeném Staroměstském náměstí, kam Šmilňák svá díla přivezl brzy ráno, kola okamžitě budila rozruch. Lidé se s nimi přicházeli vyfotit, zkoušeli funkčnost zvonků a prohlíželi propracované detaily. Padaly i otázky na cenu. „Žádná cena není, nejsou na prodej,“ odpovídal Šmilňák.
