Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Spor o berlínskou mešitu

Magazín

  11:27
BERLÍN/PRAHA - Zhruba 30 tisíc muslimů, kteří se v Německu hlásí k hnutí Ahmadíja, tento týden dosáhlo svého cíle. Na severovýchodě Berlína byla totiž ve čtvrtek večer za zesílených bezpečnostních opatření otevřena jejich nová mešita. Objekt, který byl postaven na pozemku bývalé továrny na hořčici, nabízí místo pro 500 věřících a výška jeho minaretu dosahuje 12 metrů. Jde o první mešitu, která byla postavena na území někdejšího východního Německa.

Stavba berlínské mešity vyvolala bouřlivé diskuze. foto: ČTK

„Tato stavba symbolizuje náboženskou a kulturní toleranci v našem městě,“ prohlásil při slavnostním aktu berlínský starosta Klaus Wowereit. K toleranci ve svém projevu nabádal také místopředseda spolkového parlamentu Wolfgang Thierse: „Vlastní náboženskou svobodu a svobodu názorů bráníme jen tehdy, když také bráníme náboženskou svobodu a svobodu názorů druhých,“ zdůraznil Thierse.

Zhruba tři stovky odpůrců stavby, kteří se shromáždili poblíž mešity k protestní demonstraci, měly však na celou záležitost evidentně jiný pohled. „Stop islamizaci Evropy“ a „Stop zneužívání náboženské svobody“ hlásaly nápisy na jejich transparentech. Akci nazvanou „Za demokracii a lidská práva“ zorganizovalo sdružení IPHAB (Interessengemeinschaft Pankow-Heinersdorfer Bürger). To iniciovalo také petici proti mešitě, kterou dosud podepsalo na 20 tisíc lidí.

Co kritikům mešity vadí? Hnutí Ahmadíja je podle nich sektou, která propaguje rasismus a diskriminaci. „Hnutí toleruje násilí na ženách,“ uvedl pro server Netzeitung ředitel IPHAB Joachim Swietlik. Příslušníci hnutí Ahmadíja to však rozhodně odmítají: „Žádný z našich členů nic takového netoleruje,“ tvrdí německý šéf tohoto hnutí Abdullah Uwe Wagishauser, který k islámu sám konvertoval před 32 lety.

Jsou to muslimové?
Hnutí Ahmadíja bylo založeno v Indii v roce 1889 a je považováno za reformní. Přesto, že jeho členové se považují za muslimy, část islámského světa je jako takové vůbec neuznává. V Německu se k tomuto náboženskému směru hlásí 30 až 35 tisíc osob. Většinou přišli z Pákistánu, kde je hnutí Ahmadíja potlačováno. Otevření berlínské mešity předcházely dva roky občanských protestů. Podle ministra vnitra spolkové země Berlín Ehrharta Körtinga však zastavení stavebních prací nepřicházelo v úvahu. Berlínská vláda se totiž řídila heslem: Svoboda náboženství má přednost.

V rozhovoru pro list Berliner Morgenpost navíc Körting zdůraznil potřebu transparentnosti: „Otevřené mešity jsou mi i s ohledem na integraci (muslimů) milejší než mešity, které bývají skryty někde na druhém zadním dvorku nějaké tovární budovy.“

Právě proměna, kterou německá společnost zažívá v souvislosti s integrací více než tří milionů muslimů, se ve sporu o stavbu berlínské mešity velmi odráží. Kvůli odlivu věřících je „zavíráno“ stále více křesťanských kostelů a v nových mešitách proto mnozí Němci vidí hrozbu. Neplatí to ovšem bez výjímky. Při čtvrteční demonstraci odpůrců berlínské mešity vyšla do ulic i stovka „protidemonstrantů“, aby mešitu naopak podpořila.