Neuznává autoritu britské vlády nad „svým“ územím a to nejmenší, s čím je ochoten se spokojit pro svůj ostrov, je status dependence britské koruny, tedy téměř naprostá autonomie spojená s Británií pouze osobou Alžběty II. jako panovnice.
Stuart Hill, obývající asi hektarový Forvik, odmítá nejen vládu v Londýně, ale i Evropskou unii a nechce platit žádné daně. Ostrov by měl podle něj mít tu nejrozsáhlejší samosprávu asi na stejné úrovni, jako mají jiné britské dependence, jako Normanské ostrovy u pobřeží Francie nebo ostrov Man v Irském moři.
Prohlášení o nezávislosti
Bojovník za nezávislost Forviku chce razit také vlastní mince - „zlatky“, vydávat vlastní poštovní známky a vytvořit vlastní vlajku. „Vztah mezi Shetlandy a Spojeným královstvím je založen na předpokladu, že ostrovy jsou součástí Skotska. Tento vztah ale vychází z podvodu nejvyššího kalibru,“ tvrdí Hill. „Tím, že vyhlašuji Forvik dependencí koruny, jen obnovuji korektní právní vztahy mezi touto částí Shetland a korunou,“ dodává. Hill již vydal prohlášení o nezávislosti ostrova. Podle jeho představ se Shetlandy nacházejí již mnoho století ve stavu právního prázdna.
V roce 1469 dánský král Kristián I. daroval ostrovy skotskému králi Jakubovi III. jako součást věna. Při tom prý byla zaručena plná autonomie ostrovů a jen jejich přímá závislost na panovníkovi. V roce 1707 v Act of Union (zákonu o unii) prý nejsou Shetlandy mezi vyjmenovanými zeměmi zapojenými do spojeného království, a zůstávají proto formálně závislé pouze vůči osobě krále, nikoli britské vládě. Všechny následující zásahy britské vlády do věcí Shetland proto Hill označuje za neoprávněné.
Vyzývá obyvatele ostatních Shetlandských ostrovů, kterých je okolo 22 tisíc, aby jej následovali a vytvořili federaci vlastních administrativ. Ačkoliv jsou jeho návrhy prozatím bez odezvy, rozhodně neklesá na mysli. „Velmi dobře se bavím, každý důchodce by měl dělat něco podobného,“ řekl deníku The Daily Telegraph.
Shetlandy leží v Atlantiku asi 210 kilometrů severozápadně od Skotska, tvoří je stovka větších a bezpočet miniaturních ostrovů. V dávnověku, zřejmě při teplejších klimatických podmínkách na Zemi, byly základnou významné megalitické kultury, která po sobě zanechala záhadné kamenné stavby. V historické době byly osídleny Vikingy a norský jazyk a zvyky se na Shetlandách udržely až do konce 18. století. Ještě dnes ostrované mluví speciální směsí angličtiny, norštiny a místních výrazů, takže je občas dost namáhavé jim rozumět. Střeží žárlivě své vikinské dědictví a udržují těsné vztahy s Norskem, ke kterému většina Shetlandďanů cítí větší příslušnost než k Velké Británii.
Stuart Hill, obývající asi hektarový Forvik, odmítá nejen vládu v Londýně, ale i Evropskou unii a nechce platit žádné daně. Ostrov by měl podle něj mít tu nejrozsáhlejší samosprávu asi na stejné úrovni, jako mají jiné britské dependence, jako Normanské ostrovy u pobřeží Francie nebo ostrov Man v Irském moři.
Prohlášení o nezávislosti
Bojovník za nezávislost Forviku chce razit také vlastní mince - „zlatky“, vydávat vlastní poštovní známky a vytvořit vlastní vlajku. „Vztah mezi Shetlandy a Spojeným královstvím je založen na předpokladu, že ostrovy jsou součástí Skotska. Tento vztah ale vychází z podvodu nejvyššího kalibru,“ tvrdí Hill. „Tím, že vyhlašuji Forvik dependencí koruny, jen obnovuji korektní právní vztahy mezi touto částí Shetland a korunou,“ dodává. Hill již vydal prohlášení o nezávislosti ostrova. Podle jeho představ se Shetlandy nacházejí již mnoho století ve stavu právního prázdna.
V roce 1469 dánský král Kristián I. daroval ostrovy skotskému králi Jakubovi III. jako součást věna. Při tom prý byla zaručena plná autonomie ostrovů a jen jejich přímá závislost na panovníkovi. V roce 1707 v Act of Union (zákonu o unii) prý nejsou Shetlandy mezi vyjmenovanými zeměmi zapojenými do spojeného království, a zůstávají proto formálně závislé pouze vůči osobě krále, nikoli britské vládě. Všechny následující zásahy britské vlády do věcí Shetland proto Hill označuje za neoprávněné.
Vyzývá obyvatele ostatních Shetlandských ostrovů, kterých je okolo 22 tisíc, aby jej následovali a vytvořili federaci vlastních administrativ. Ačkoliv jsou jeho návrhy prozatím bez odezvy, rozhodně neklesá na mysli. „Velmi dobře se bavím, každý důchodce by měl dělat něco podobného,“ řekl deníku The Daily Telegraph.
Shetlandy leží v Atlantiku asi 210 kilometrů severozápadně od Skotska, tvoří je stovka větších a bezpočet miniaturních ostrovů. V dávnověku, zřejmě při teplejších klimatických podmínkách na Zemi, byly základnou významné megalitické kultury, která po sobě zanechala záhadné kamenné stavby. V historické době byly osídleny Vikingy a norský jazyk a zvyky se na Shetlandách udržely až do konce 18. století. Ještě dnes ostrované mluví speciální směsí angličtiny, norštiny a místních výrazů, takže je občas dost namáhavé jim rozumět. Střeží žárlivě své vikinské dědictví a udržují těsné vztahy s Norskem, ke kterému většina Shetlandďanů cítí větší příslušnost než k Velké Británii.
