130 let
Barva, vzhled a struktura. Jak co nejvěrněji napodobit dřevo?

Barva, vzhled a struktura. Jak co nejvěrněji napodobit dřevo? | foto: Shutterstock

Barva, vzhled a struktura. Jak co nejvěrněji napodobit dřevo?

Magazín
  •   6:38
TEPLICE - Studenti z šesti zemí Evropy se v Teplicích učí imitovat dřevo. Cílem je ruční malbou napodobit co nejvěrněji vzhled, barvu, charakter i typ přírodního dřeva. Zájem o techniku takzvaného fládrování po letech znovu ožívá díky rostoucí poptávce od památkářů i architektů.

Proto se Cech malířů a lakýrníků ČR rozhodl uspořádat evropský studentský kemp. Střední škola stavební v Teplicích poskytla zázemí pro 16 studentů z České republiky, Slovenska, Maďarska, Německa, Rakouska a Belgie. „Ještě jsem se s touto technikou nesetkal, ale líbí se mi,“ řekl Tibor Takács z Nových Zámků na Slovensku. „Těžké je hlavně vrstvení jednotlivých barev,“ dodal.

Žilkování vzniklo na přelomu 17. a 18. století v období baroka ve Francii jako technika napodobující kvalitní dovážené dřeviny. „Dneska se používá hlavně při úpravě starého nábytku, trezorů, skříní. U památkových objektů jsou to okna, dveře. Architekti se po éře surového betonu znovu vracejí ke dřevu, ale tvrdé dřevo je drahé, proto se uplatňuje i zde fládrování,“ uvedl sekretář cechu Pavel Žatečka.

Kemp v Teplicích

Studentský kemp v Teplicích završuje dvouletý projekt, na kterém se kromě škol podílí i malířské cechy z České republiky, Slovenska a Dánska a mezinárodní svaz malířských firem UNIEP.

Barvy používají lakýrníci české. „Pigmenty se rozdělávají v pivu, pro studenty máme nealko pivo. Což se jim velice líbí. Je možné použít i slivovici, tu ale máme jen na ukázku,“ vysvětlil Žatečka. Lektorem kurzu je cechmistr Radomil Konečný, který se oboru vyučil. „Musíme si najít mladé lidi, protože by neměl kdo po nás převzít řemeslo,“ posteskl si. „Učňovské školství jsme téměř zlikvidovali a rekvalifikace se nedají s klasickou školou srovnávat,“ poznamenal.

Vytvořit napodobeninu dřeva není pro skutečné mistry nic levného. Používají se speciální štětce, jejichž cena stupá až k 5000 korunám za kus. Dokonale musí tvůrci znát kresbu dřeva, jeho vláknitost, zásady růstu a skládání dýh. Na výsledném díle se pozná šikovnost i cit pro barvu. „To, co dělal cechmistr, bych od skutečného dřeva nerozeznal. Takhle bych to chtěl umět,“ řekl ČTK rakouský student Sebastian Gruber.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK