Měsíc se začal skrývat do zemského stínu ve 22.30. Zcela se v něm skryl ve 23.44 a v neděli v 00.58 z něj opět začal vystupovat, což trvalo do 02.11. Zatmění bylo pozorovatelné pouhým okem nebo loveckým triedrem.
Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí. I v zemském stínu je totiž stále slabě viditelný. Sluneční paprsky procházející zemskou atmosférou se lámou, a dostávají se tak i do zemského stínu. Protože se v naší atmosféře rozptyluje nejméně červené světlo, měl měsíční kotouč na nebi nevýrazně hnědou až načervenalou barvu.
Zatmění Měsíce nastává, když se Země dostane mezi Měsíc a Slunce. Za Zemí se táhne kuželovitý stín. Když do něj vstoupí Měsíc, potemní. Kdyby obíhal kolem Země ve stejné rovině jako Země kolem Slunce, nastávalo by zatmění každý měsíc při úplňku. Protože je jeho dráha skloněna o pět stupňů, většinou zemský stín mine.
Další zatmění za rok
Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a sluneční zatmění je pak pozorovatelné jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé k Měsíci právě přivrácené zemské polokoule - tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, jež má v době měsíčního zatmění Měsíc právě nad obzorem.
Zatmění tedy o víkendu mohli pozorovat lidé po celé Evropě, v Africe, Jižní Americe, Asii, na východě Spojených států a Kanady. Nerušené sledování dovolila jasná obloha například nad Britskými ostrovy. Pohled na úplné zatmění si tentokrát nemohli dopřát jen na východě Austrálie, na Novém Zélandu či na Aljašce. Tyto oblasti však zatmění uvidí ještě letos - 28. srpna.
Na příští zatmění viditelné z české kotliny budou muset přátelé noční oblohy čekat téměř rok.