Nevědomost o švýcarských vínech v zahraničí je stejně taková, jako je nevědomost o švýcarském svátku vinařů, který se koná od 18. července do 11. srpna. Slavnost se pořádá každých 20 až 25 let od konce 18. století a přestože je grandiózní, ví o ní mimo Švýcarsko jen málo lidí. Píše to agentura AFP.
Jde o první švýcarskou živou tradici, která byla zanesena na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Toto hudební představení pod širým nebem se koná ve městě Vevey ve vinařské oblasti Lavaux v aréně, která je schopna pojmout každý večer 20 000 diváků. Je to příležitost, jak dosáhnout toho, aby se o této neznámé oblasti hovořilo.
Horské železnice, lahodný sýr i pohodovou turistiku hledejte v samém srdci Švýcarska |
„Máme jedinečné vynikající odrůdy, myslím tím především Completer, bílé víno z kantonu Graubünden, kterého se ale vyrábí jen malé množství, Amigne z kantonu Wallis, Cornalin či Humagne,“ říká nadšeně obchodní ředitel sklepů Lavinia v Ženevě Damien Leclerc.
„Pokud jde o produkci, je Švýcarsko malou zahrádkou. Pro srovnání: rozloha vinic ve Wallisu (hlavní vinařské oblasti v zemi) se zhruba rovná rozloze vinic v obci Saint-Émilion ve Francii,“ konstatuje Leclerc.
Loni činila celková plocha vinic ve Švýcarsku 15 000 hektarů, zatímco ve Francii to je asi 800 000. Spotřeba vína ve Švýcarsku klesá, a proto země už léta usiluje o mezinárodní trhy. Má k tomu vhodné předpoklady: rozmanitost vinic, jejich mikroklima, původní odrůdy.
Ve vinařské oblasti Lavaux, kde asi 200 vinařů pěstuje révu na pouhých 800 hektarech, jsou místní terasovité vinice, zanesené v roce 2007 na seznam světového dědictví, vybudovány na úbočí kopce a táhnou se téměř 30 kilometrů nad Ženevským jezerem, mezi Lausanne a Montreux.
V srdci vinic navštíví zdejší centrum vína z Lavaux v obci Rivaz každoročně tisíce turistů, zejména zahraničních a hlavně z Asie, uvádí jeho ředitelka Monica Tombaová. Mnozí však odcházejí zklamaní, protože švýcarská vína v zahraničí nenajdou, říká. Jen málo švýcarských producentů se totiž odváží vstoupit na mezinárodní trh. Export vyžaduje čas a snížení ceny, a to je v místních podmínkách obtížné. Švýcarská réva se většinou vysazuje v terasách a na svazích, takže se vše dělá ručně, bez strojů, a pracovní síla je drahá.
Dnes se podle Švýcarské observatoře trhu s vínem vyváží necelé jedno procento produkce. Organizace Swiss Wine Promotion proto už pět let vyvíjí novou strategii, která se zaměřuje na vysoce kvalitní vína, říká její ředitel Jean-Marc Amez-Droz.
„Zjišťujeme, že když nabízíme Cornalin nebo Petite Arvine za 30 nebo 40 franků (700 a 930 Kč), lidé to přijmou, ale když nabízíme chasselas za pět franků (116 Kč), lidé ho považují za drahé,“ uvádí.
Ředitel ženevské specializované dražební síně Baghera Wines Michael Ganne radí vinařům soustředit se na produkci vysoce kvalitních vín. Zatím je ale jen velmi málo takových hvězdných vín, jako je Marie-Thérése Chappaz či Martha a Daniele Gantenbeim, která se objevují na nápojovém lístku velkých mezinárodních restaurací.
Třicetiletá Sandrine Calozová v kantonu Wallis už letos získala ocenění za svá bio vína a učinila krok k exportu, když byla oslovena americkým dovozcem. „To, že se naše lahve objevují na stolech na Manhattanu, dodává našemu vínu důvěryhodnost rovněž u švýcarské klientely,“ zdůrazňuje.
