Novorenesanční budovu totiž nechal komunistický režim v roce 1985 zbourat kvůli silniční magistrále.
Nádraží Těšnov vyrostlo na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875 a bylo dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem. Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně, a tak aby firma zmírnila domácí nelibost nad opomenutím Prahy, vybudovala odbočnou trať.
Nádraží, jehož autorem byl profesor vídeňské techniky Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce, neslo přes 40 let jméno Severozápadní, po firmě, jež ho postavila. Po roce 1919 dostalo název po francouzském historikovi a slovanofilovi Ernestu Denisovi, než ho nacisté přejmenovali na Moldau Bahnhof (Vltavské nádraží). Po válce se krátce vrátil název Denisovo a komunisté ho pak přejmenovali na Těšnov.
Železniční provoz na nádraží byl ukončen k 1. červenci 1972 a i když byla stavba ještě v roce 1978 zapsána do seznamu nemovitých památek, byla nakonec v březnu 1985 zbourána.
