Růže z Keni či Ekvádoru, chryzantémy z Kolumbie, karafiáty z Etiopie, Holandsko coby zprostředkovatel jejich prodeje. Jak uvádí ekologický institut Veronica, ještě nedávno až 98 % prodávaných řezaných květin pocházelo z dovozu. A to navzdory tomu, že květinářství mělo v českých zemích dlouhou tradici. Tu však přerušila druhá světová válka a následně ji ukončil nastupující komunismus.
Co se nepodařilo zlikvidovat kolektivizací, to po roce 1989 dokonala pomalá privatizace a nevyřešené vlastnické vztahy. „Situace využily silné zahraniční firmy a jejich široký, neokoukaný sortiment květin a nízké ceny pak lehce vytlačily domácí výrobce z trhu,“ uvádí institut na svých stránkách. Tento trh přitom vůbec není zanedbatelný, dovážejí se k nám kvítka v hodnotě přes 1,8 miliardy korun. Spojeno je s ním ale i mnoho negativ – přeprava květin na dlouhé vzdálenosti, používání chemikálií při pěstování a mizerně placené pracovní síly.