Když manželé Ansleyovi navštívili safari, vyslechli zajímavé povídání strážce o trávicím procesu slona. Les Ansley tvrdí, že za několik týdnů ho vzbudila jeho žena uprostřed noci s nápadem, proč nevyžít toho, že ve sloním trusu se nachází úžasná rozmanitost různých rostlin pro výrobu ginu. Tehdy ji na to ospale odpověděl: „OK. Pustíme se do toho, uvidíme, jak to dopadne.“
První zásilka sloního trusu jim přišla poštou z parku, ve kterém byli na safari. Pak následovalo období pokusů a omylů, než se manželům, kteří jsou oba vědci, podařilo vypracovat proces výroby ginu. Nyní již sbírají trus sami, holýma rukama.
Chuť svého ginu popisují jako „příjemnou, dřevitou, téměř kořenitou, zemitou“. Chuť se podle nich mění podle ročního období a lokace. Lahve ginu jsou značené datem a souřadnicemi, které označují místo, kde byl trus sbírán. Lahev se prodává zhruba za 500 randů (780 Kč) a název pochází ze zuluštiny, kde indlovu znamená slon.
A jak vypadá samotná produkce? Na výrobu 3000 až 4000 lahví ginu je potřeba zhruba pět velkých pytlů trusu. Ten se nejprve usuší a rozdrobí a pak vymyje, aby se odstranily nečistoty a písek. Nakonec zůstanou pouze nestrávené zbytky ovoce, květů, listů a kůry. Ty se sterilizují a znovu usuší. Nakonec se zbytky vylouhují v ginu.
Gin často kupují turisté, kteří hledají jedinečný suvenýr a příběh, který by mohli vyprávět po návratu domů, uvádějí Ansleyovi. Jejich gin se proto kromě internetu prodává v ubytovacích zařízeních na safari či v bezcelních obchodech.
Šest slonů v Thajsku uhynulo po pádu z vodopádu. Chtěli si navzájem pomoci |
