130 let
V bílém oblečení s typickým špičatým čepcem a závojem přišli na nádvoří jednoho z rožmberských hradů - do Jindřichova Hradce.

V bílém oblečení s typickým špičatým čepcem a závojem přišli na nádvoří jednoho z rožmberských hradů - do Jindřichova Hradce. | foto: ČTK

V Jindřichově Hradci se sešel rekordní počet Bílých paní

Magazín
  •   19:05
JINDŘICHŮV HRADEC - Perchta z Rožmberka, jejíž život byl značně pohnutý, by měla určitě radost. Pověstmi opředenou podobu legendární Bílé paní na sebe vzalo 351 lidí. V bílém oblečení s typickým špičatým čepcem a závojem přišli na nádvoří jednoho z rožmberských hradů - do Jindřichova Hradce.

Podařilo se jim tak překonat ustavující početní rekord z Telče starý tři roky. Tam si tehdy dalo dostaveníčko 220 Bílých paní, řekla Eva Žižáková z pelhřimovské Agentury Dobrý den, jež české rekordy spravuje.

Hodně účastníků rekordu vzalo akci s nadsázkou. Téměř polovinu Bílých paní tvořili muži. "Nejmladší účastnici rekordu bylo deset týdnů, nejstarší táhlo na osmdesát. Některé Bílé paní byly skutečně Bílé, tak znělo jejich příjmení," shrnula Žižáková.

I malé Bílé paní byly v Jindřichově Hradci k vidění

Pro platnou registraci stačilo, aby se účastník co nejvíce Bílé paní podobal. Musel mít dlouhé bílé šaty a na hlavě burgundský čepec, jenž nosily dámy v době gotiky.

Byl to kužel ze škrobeného plátna a býval potažen hedvábím nebo síťkou. Z vrcholu mu vlál závoj. Býval až metr vysoký. Jeho obdobu dostal každý účastník rekordu při registraci v podobě cukrářského pamlsku.

Asi stejně tolik, co účastníků rekordu, přišlo i diváků. Na třetím nádvoří je bavil Kolínský komorní symfoňák - KOKOSY, který v netradičních aranžmá zahrál filmové melodie. Pokus o rekord byl součástí projektu Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska.

O BÍLÉ PANÍ:

Legenda o Bílé paní je známá snad všem Čechům. Viděli ji v obrazárnách na některém z rožmberských hradů a zámků, četli o ní pověsti i historické dokumenty, anebo ji viděli ve známém filmu Zdeňka Podskalského s Irenou Kačírkovou v hlavní roli.

Skutečná Perchta žila mezi lety 1429 až 1476. Otec Oldřich z Rožmberka ji v roce 1449 provdal za Jana z Lichtenštejna. Perchta s ním byla nucena prožít bez radosti čtyřiadvacetileté manželství. Pramenem zpráv o Perchtině životě je její osobní korespondence.

K Bílé paní se na hradech a zámcích váže mnoho pověstí. Třeba v Telči se zjevovala v bílých, černých či červených rukavicích, anebo se svazkem klíčů, věštila tak narození dítěte, neštěstí, požár či radost.

Díky ní se na rožmberských statcích pro potřebné vařila krupičná kaše s medem. Podle pověsti je příčinou zjevování Bílé paní Perchty z Rožmberka kletba Jana z Lichtenštejna. Na smrtelném loži mu údajně Perchta odmítla odpustit příkoří, jehož se ní dopouštěl. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu.

Křišťálová lupa 2011
Autor: ČTK