Lahve „burgundského typu“, tedy s velkým tělem a drobným hrdlem, do kterých se vejde 87 centilitrů tekutiny, obsahují takzvané žluté víno, které zhotovil vinař Anatoile Vercel, žijící v letech 1725 až 1786 v obci Arbois, srdci vinařského regionu Jura. Jeho potomci uchovávali lahve ve sklepě více než 200 let. Opustily ho až kvůli aukci.
Proč dražší víno lépe chutná? Podle vědců nás obelhává náš mozek |
Z vinice, vysázené za krále Ludvíka XV., ze které se sklízely hrozny za jeho nástupce Ludvíka XVI., pocházejí „nejstarší lahve vína na světě, které jsou v oběhu“, tvrdí Brigitte Fenauxoivá, dražitelka aukčního domu Jura Ench?res, která sobotní aukci povede.
Dvě lahve stejné odrůdy se prodaly v roce 2011 v Arbois za 57 tisíc eur (asi 1,5 milionu Kč) a v roce 2012 v Ženevě za 46 tisíc švýcarských franků (asi milion korun). „Mít tři lahve tohoto ročníku a kvality je jedinečné,“ řekl Philippe Étiévant z aukčního domu.
Znovu za 100 let
Ochutnávka stejného „žlutého vína“ se konala za účasti 24 expertů v roce 1994 na zámku Château Pécauld v Arbois, hostícím muzeum vína z tohoto kraje. Znalci ocenili jantarovou barvu a příchuť „ořechů, koření, kari, skořice, vanilky a sušeného ovoce“ a dali vínu 9,4 z deseti bodů. Test skončil s poznámkou: „Znovu vyzkoušet za 100 let.“ Sobotní dražba nabídne celkem 102 lahví z kraje Jura. Kromě prestižního „žlutého vína“ bude k mání i bílé z Arbois ročníku 1811.
Vin jaune se v oblasti Jura vyrábí tradiční technologií. Víno se po dokvašení přečerpá do sudů, které se zapečetí a zůstanou šest let uzavřené. Na povrchu vína se utvoří vrstva kvasinek, víno dostane acetaldehydovou chuť podobnou sherry. Na rozdíl od něj ale nemá zvýšený obsah alkoholu.
Podle jedné historky jej svého času ochutnával císař Napoleon III. při schůzce s rakouským kancléřem na zámku Johannisberg a zvolal, že je to „nejlepší víno na světě“. A Klemens von Metternich jen dodal, z jakého vinařství pochází...
