"Chovný pár psů ušatých přivedl v posledních šesti letech na svět celkem 27 mláďat a všechna štěňata se podařilo úspěšně odchovat," sdělila mluvčí pražské zoo Tereza Palečková.
Nynější chovný pár psů ušatých je v pražské zoo od roku 2005. Samice pochází z jihoafrické farmy a první mláďata přivedla na svět dva roky po příchodu do Prahy, poté následovalo dalších pět vrhů štěňat. Přitom před rokem 2007 zoologická zahrada takové úspěchy s mláďaty psů ušatých neslavila, za čtvrt století jich odchovala jen pět, uvedla mluvčí.
S odchovem štěňat pomáhají starší sourozenci, takzvaní helpeři
"Společně s vybudováním nové expozice pro psy ušaté jsme změnili i metodiku jejich chovu: zvířatům jsme umožnili, aby si budovala své vlastní nory, a u chovného páru ponecháváme takzvaného helpera - starší mládě, které pomáhá s odchovem svých nově narozených sourozenců," vysvětlil kurátor savců v pražské zoo Pavel Brandl. Ve volné přírodě jsou tito helpeři běžným jevem, v odchovu v lidské péči se jich ale příliš často nevyužívá.
Štěňata psů ušatých se rodí v noře, kterou pro ně připraví jejich rodiče. Pražský chovný pár má ve výběhu k dispozici i umělou noru, přednost dává ale té, kterou si sám vyhrabal. Štěňata se mimo noru poprvé vydávají zhruba 17 dní po porodu.
"Pětice pražských štěňat už noru opustila a postupně se seznamuje s venkovním výběhem. Prozatím se mláďata většinou neodvažují do vnitřních prostor pavilonu Afrika zblízka a proto jim rodiče přenášejí potravu z pavilonu ven," doplnila mluvčí.
Brandl upozornil i na to, že pes ušatý na rozdíl od ostatních psovitých šelem žere hmyz. K tomu má dobře uzpůsoben chrup, který je drobný a tvoří ho 48 zubů.
Pro psa ušatého typické obrovské boltce svou délkou přesahují délku hlavy. V jeho africké domovině mu slouží k zachycování i velmi slabých zvuků, třeba zvuky vydávané hmyzem, kterým se pes živí. Uši psovi také pomáhají odvádět z těla přebytečné teplo. V přírodě přežijí průměrně dvě štěňata z jednoho vrhu.