Na prvních rozkvetlých bylinách a keřích nacházejí i první zdroje nektaru a pravidelný let jim umožňuje přinášet do úlu i vodu. Také včelaři jsou již „natěšeni“, aby po téměř půlročním klidu znovu otevřeli úl. Při prohlídce zjišťují, jak jejich milované včelky přečkaly zimu.
Při venkovních teplotách nad 10 °C včely pravidelně vyletují, aby v okolí úlu vyhledaly pylodárné a nektarodárné rostliny. V tomto období jsou velmi důležité rozkvetlé vrby, zvláště pak jívy, ale i olše, sněženky, podběl a bledule. Osazenstvo úlu je tvořeno v této době většinou včelami, které nazýváme příznačně jako dlouhověké. Ty žijí od konce léta do jara.
Nyní budou postupně nahrazovány včelami krátkověkými, jejichž délka života je přibližně sedm týdnů. Aby vznikla dobře namnožená generace těchto včel, musí včelí matky již nyní klást na plásty velké plochy včelího plodu. To ale znamená, že úlové včely musí mít pro budoucí generaci ještě dostatek zimních zásob medu od včelaře. Pro výživu budoucích sester musí mít k dispozici vedle medných zásob i dostatek pylu a vody.
Chvíli si poležet blízko včel. Jak inhalovat úlový vzduch a proč je to zdraví prospěšné? |
Práce včel v úle je nyní namáhavější, protože na velkých plástových plochách plodu je nutné udržovat trvale teplotu 35 °C. Když uvážíme, že zejména v noci jsou venkovní teploty často velmi nízké, jde o obdivuhodné výkony. Včely umí přeměnit med na tepelnou energii. Tu dokážou ze svých těl doslova vysálat tam, kde se vyvíjí ve voskových buňkách nové včely. Nyní je tedy důležité, aby byl úl zateplen proti únikům vytvořeného tepla. To stoupá v prostoru nahoru, a proto je zde nutné umístit silnou tepelněizolační vrstvu. Již naši předchůdci toto dobře věděli a svým následovníkům předávali radu: „Na zimu kabát, ale na jaro kožich.“
Právě v tomto měsíci je vhodné období na to, aby včelař provedl jarní prohlídku, kdy zjišťuje dvě podstatné podmínky pro další úspěšné pokračování života včelstva. Zjistí, zda mají včely na plástech ještě dostatek medu pro přežití do období hojnosti v přírodě. To ovšem nastává až s rozkvětem prvních ovocných stromů, javorů i lučních květů v dubnu. Víme, že na překlenutí března a části dubna potřebuje včelstvo ještě nejméně pět kilogramů medných zásob. Jestliže při této jarní prohlídce včelař zjistí jejich nedostatečné množství, přikrmí včely medem nebo cukerným roztokem.
Další podmínkou pro zdárný vývoj ve včelstvu je přítomnost včelí matky. Tu nemusí nutně hledat a postačí, když uvidí dostatečně velké plochy zakladeného plodu budoucích včel. Velmi nepříjemné je naopak zjištění ztráty včelí matky. V takovém případě je náprava možná pouze tehdy, když má včelař k dispozici jinou výkonnou „královnu“. Včely ji v tomto období přijmou a tím je nedostatek odstraněn.
I včely mají svůj výzkumný ústav. Čím se zabývá a co zajišťuje? |
Nyní, kdy včelstva při oteplení již pravidelně létají za potravou, může včelař odstranit zábrany proti hlodavcům. Aktivita na dnech úlů je dostatečná na to, aby nebyli tito škůdci do úlu vpuštěni. Pečlivý včelař současně dobře očistí dna úlů, případně je vymění za dna vydezinfikovaná. Tím významně ozdraví úlový prostor. V březnu je vhodná doba na očistu včelstev od parazitujících roztočů.
Pokud je tento nebezpečný škůdce včel i po našich podzimních zásazích stále přítomen, hrozí při jeho vysoké rozmnožovací schopnosti ochromení včelstev v letních a podzimních měsících. Pozitivní skutečností je, že u nás máme účinné přípravky na tuto očistu od roztočů a záleží jenom na pečlivosti jednotlivých včelařů, aby i nyní zasáhli a tím si zajistili zdraví vývoj svých včelstev v nadcházející včelařské sezóně.
