Dosud vědci znali jen původ menších kamenů. Ty měly pocházet z Walesu. Nová studie, která byla publikována ve středu skupinou britských vědců, ale ukazuje, odkud přesně pocházejí zmíněné kamenné bloky.
Jak uvádí server Independent, vědci s jistotou pouze věděli, kdy byly tyto velké kameny na Salisburskou pláň přineseny. Neolitičtí stavitelé je měli na místo dopravit kolem roku 2500 před naším letopočtem.
Stonehenge původně obsahovalo 80 velkých kamenných bloků, z toho se jich do současnosti dochovalo 52. Podle provedené chemické analýzy tým vědců zjistil, že 50 z těchto kamenů sdílí stejné chemické složení.
  |
Experti, vyzbrojení tímto „chemickým podpisem“, se proto vydali hledat další kameny po celé Británii. A nemuseli chodit daleko. Shodu našli ve zhruba 25 kilometrů vzdálené oblasti zvané West Woods.
„Pokud se nad tím zamyslíme, tak je to šílené,“ řekl serveru Bussines Insider vedoucí týmu David Nash. „Naše výsledky naznačují, že většina kamenných bloků v Stonehenge sdílí společné chemické složení, proto můžeme říct, že pocházejí ze stejné oblasti,“ dodal Nash.
Jeden takový kámen přitom váží až 22 tun. Tato zjištění by tak v budoucnu mohla pomoci archeologům zjistit, jak se stavitelům podařilo kameny na místo transportovat.
Před tímto objevem někteří archeologové spekulovali, že kameny by mohly pocházet z nedaleké oblasti Marlborough Downs (kde se nachází West Woods), protože „v Stonehenge byly velké šedé kameny a kameny v Marlborough Downs byly velké a šedé,“ řekl Nash. Vědci ale tuto oblast nikdy dříve nezkoumali, protože většina kamenů je ukrytá pod bujnou vegetací.
Druhým důvodem, proč vědci nikdy dříve blíže neprozkoumali oblast West Woods, může být i to, že malé kameny ze Stonehenge jsou až z Walesu. Zřejmě se proto nepředpokládalo, že by mohly pocházet z tak nedaleké oblasti.
Klíč se nacházel na Floridě
Všechny tyto objevy by se ale nemohly uskutečnit nebýt jednoho muže. Vzorek kamene, který byl odebrán během archeologických prací na Stonehenge v roce 1958, měl u sebe Robert Phillips, který žil ve Spojených Státech.
Phillips, který se vykopávek v roce 1958 sám účastnil, se loni rozhodl vzorek vrátit, uvedl server BBC. Phillipsův syn David Benedict na Twitteru uvedl, že jeho otec vzorek poskytl proto, že trpěl Alzheimerovou chorobou a obával se, že by ho mohl ztratit.
In 1958, my father, an engineer, did some work at Stonehenge and was allowed to keep a core from one of the stones. 2 years ago, he returned it. That is how the mystery of the stones has been solved.
— David Benedict (@eggsbened) July 29, 2020
Feeling incredibly proud.
Robert Phillips 1928-2020 RIPhttps://t.co/WUvmKn78QV
Právě díky Phillipsovu vzorku mohli vědci zkoumat chemické složení. Nejprve provedli fluorescenční testování všech zbývajících kamenných bloků pomocí rentgenu. Poté analyzovali kameny od Norfolku až po Devon a srovnávali je ze vzorkem od Roberta Phillipse.
Profesor Nash k tomu uvedl, že v současnosti by nebylo možné odebrat ze Stonehenge byť jen nejmenší kousek. V padesátých letech byl ale postup úplně jiný, řekl pro New York Times. Podle Nashe bylo běžné, že se vzorky vyhazovaly, i proto byl vzorek Roberta Phillipse tolik vzácný.
Společnost English Heritage v prohlášení uvedla, že možnost provést destruktivní test na vzorku z roku 1958 byl klíčový a umožnil zjistit shodu se vzorky z West Woods. V prohlášení rovněž apelovala na kohokoliv, kdo by z minulosti nějaký vzorek vlastnil, aby organizaci informoval.
Stonehenge je pravděpodobně nejznámější památkou tzv. megalitické kultury datující se do období mladší doby kamenné až do doby bronzové. Celá oblast v okolí Stonehenge je protkaná památkami z pravěku a z doby bronzové, včetně několika stovek pohřebišť. Komplexy velkých kamenných bloků jsou díky svému vzezření obestřena tajemstvím a někteří lidé v nich vidí posvátná místa vyzařující magickou energii. Skutečný účel staveb je ale stále neznámý.
