Příznivci fauny se prozatím alespoň přesunuli na internet, chovatelé zase denně plní sociální sítě zajímavostmi a informacemi ze zahrad. Projevila se i občanská solidarita, zoo evidují nárůst adopcí zvířat. Některé druhy si období bez návštěvníků naopak užívají.
Toulavé psy a kočky nikdo nekrmí. Restrikce kvůli pandemii jsou pro ně ‚rozsudkem smrti‘ |
„Prázdná zoo v sezoně za sluníčka je velmi zvláštní pohled,“ okomentoval pro server Lidovky.cz aktuální situaci mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba. „Když je zoo, která je postavená pro návštěvníky, zavřená, tak je to fatální. Je to depresivní pocit, když je prázdná,“ uvedl pro server Lidovky.cz šéf Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek.
Podle nového vládního plánu by lidé mohli navštívit venkovní výběhy od 25. května a od 8. června pak i vnitřní pavilony. „Doufám, že bude dodrženo datum otevření, ačkoliv nechápu, proč zoologické zahrady byly zahrnuty až do pozdější fáze uvolňování, když většina jich funguje na bázi lesoparků. Rozumím uzavření vnitřních expozic, ale u těch venkovních mi to nedává smysl,“ kroutí hlavou Romana Albrechtová, ředitelka menší soukromé zoo Na Hrádečku nedaleko Jindřichova Hradce.
  |
V Hongkongu kvůli koronaviru posílají do karantény i psy. Lidé svým mazlíčkům navlékají roušky |
Ačkoli jsou zahrady nyní zavřené, péče o zvířata musí pochopitelně běžet dál. „Výdaje prakticky nejsme schopni omezit, stále musíme zvířata krmit, napájet, topit jim nebo vyměňovat vodu a filtrovat ji v bazénech. To musí zabezpečit chovatelé. Na ty je navázán úsek údržby, protože jsou stále nutné nějaké drobné opravy, nové větve do expozic a podobně,“ vysvětlil pro server Lidovky.cz Martin Maláč ze Zoologické zahrady Jihlava.
V Zoologické zahradě Liberec funguje celá organizace ve výjimečném režimu. U pracovních pozic, které to umožňují, pracují někteří zaměstnanci z domova, někteří čerpají dovolenou, sdělila pro server Lidovky.cz tisková mluvčí Barbara Tesařová. Také pražská zoo co nejvíce snížila počet pracovníků v areálu. „Čili zůstali pouze chovatelé, krmiváři a údržbáři. Navíc pracují ve směnách, takže jednotlivé týmy se vůbec nepotkávají,“ uvedl ředitel Bobek. Tento režim popisují vesměs všechny oslovené zahrady.
S některými bezpečnostní opatřeními lze počítat i do budoucna. „Po znovuotevření budeme návštěvníkům poskytovat dezinfekci, možná bude nutné i limitovat jejich počet, ale to jsou zatím pouze moje předběžné spekulace, nechci absolutně nic předjímat,“ domnívá se Bobek.
Tygřice v newyorské zoo se nakazila koronavirem. Trpí suchým kašlem, ale měla by přežít |
Nejbolestivější je ztráta vstupného
Finanční ztráty jsou přitom vysoké. „Jde o ztráty na vstupném, parkovném, nájmech, suvenýrech a podobně. Nejvíce nám chybí právě to vstupné. Pokud se zahrada doopravdy otevře 25. května, respektive 8. června, tak náš odhad ztrát do té doby činí přibližně 60 milionů korun,“ uvádí ředitel Bobek za pražskou zoo.
„Celkovou ztrátu do předběžného termínu znovuotevření 25. května máme odhadem vyčíslenou na 7,5 milionu korun, sdělila středně velká jihlavská zoo.
„Za velkými zoologickými zahradami stojí jako zřizovatelé města, takže mají situaci snazší. O nás privátní subjekty se nikdo příliš nestará. Samozřejmě dostáváme podporu od ministerstva životního prostředí jako všechny zoologické zahrady - jde o příspěvek na krmivo pro ohrožené druhy - nicméně ta částka, kterou dostaneme za rok, pokryje zhruba měsíční krmení,“ uvedla pro server Lidovky.cz šéfka zoo Na Hrádečku Albrechtová. Za zhruba dva ušlé měsíce očekávají majitelé ztrátu 1,5 milionu korun, což, jak uvádějí, „se ve srovnání s městskými zoologickými zahradami může zdát jako nevysoká částka, pro nás je ale značná“. Naopak se jim ještě navýšily výdaje na mzdách, protože museli perosnál posílit o dlouhodobé brigádníky, aby zajistili funkční rozdělení na týmy, které se vzájemně nepotkají.
Děčínská zoo poprvé odchovala kriticky ohrožený druh lemura |
„Pražská zoo je příspěvková organizace hlavního města, její provoz je tedy financován z městského rozpočtu. Až skončí mimořádné období nouzového stavu, tak vyčíslíme celkové ztráty a podle toho rozhodneme, jakou finanční pomoc poskytneme,“ sdělil pro server Lidovky.cz náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček (STAN).
„Když porovnáme návštěvnost po dobu, kdy je/bude zoo zavřená, s návštěvností za stejné období v loňském roce, dělá ztráta zhruba 16 milionů korun,“ vypočetla pro server Lidovky.cz mluvčí Zoologické zahrady Ostrava Šárka Nováková. „Neprobíhají některé opravy, které nejsou nezbytné, a další činnosti,“ doplnila. Vstupné tvoří zhruba třetinu jejich příjmů.
Mohou cirkusy bavit i bez zvířat? Veterináři požadují úplný zákaz chovu šelem, děti to nevzdělává |
Podobně jsou na tom i v Liberci. „Ztráty budeme muset kompenzovat výraznými škrty v plánovaných investicích a opravách a možná budeme muset přistoupit i k dalším opatřením,“ doplnila Tesařová. Jejich škody se mohou pohybovat až v řádech desítek milionů korun, ačkoliv se jedná pouze o nynější odhad. Vyčkávají, jakou pomoc nabídne stát.
„Zatímco na zvířatech šetřit nejde, abychom ušetřili z provozního rozpočtu, odložili jsme veškeré neurgentní opravy, jako je například výměna průhledné střechy v pavilonu Madagaskar a tropický les v ceně milionů korun, nebo plánované navýšení platů zaměstnanců,“ uvádí v tiskové zprávě Přemysl Rabas, ředitel ZOO Dvůr Králové.
Ani finanční situace ZOO Tábor není kvůli propadu příjmů růžová, každý měsíc přichází o statisíce korun. Podle ředitele Evžena Korce však rozhodně nehrozí, že by se zvířatům nedostávalo potřebné péče ve vysoké kvalitě. „To v žádném případě nepřichází v úvahu.“
Mohou pomoci vyřazené potraviny ze supermarketů?
Iniciativy supermarketů, které nabízejí prošlé jídlo, zahrady využívají spíš v menší míře. „Různé druhy zvířat vyžadují specifickou potravu a čerstvou potravu. Ale je pravda, že třeba na Vánoce vybíráme od návštěvníků tvrdý chléb, ořechy či zeleninu, takže tyto nabídky vítáme, ale naprostou většinu kupujeme,“ uvádí ředitel pražské zoo Bobek.
Malí tučňáci Humboldtovi v pražské zoo úspěšně přibývají na váze |
V Liberci je nejdražší krmení pro lachtany hřivnaté, kteří se živí výhradně mořskými rybami. Drahé ale je například i krmné maso pro šelmy. „Potraviny ze supermarketů už nebereme. Snažíme se zvířata krmit kvalitní a co nejpřirozenější potravou, takže už jsme úplně odbourali pečivo. Také ovoce v obchodech má pro zvířata příliš mnoho cukru a vede k obezitě,“ říká Nováková z Ostravy.
„V supermarketech nejčastěji vyprchá trvanlivost u pečiva a dalších potravin určených lidem, které zvířata příliš nevyužijí. Krmení standardně nakupujeme od dodavatelů ovoce a zeleniny a z jatek i specializovaných firem,“ vysvětlil Maláč z jihlavské zoo. „Myslím si, že můžeme vyloučit utrácení zvířat proto, že bychom neměli prostředky čím krmit,“ dodal.
Ohrožení lidoopi
Chránit je podle oslovených zástupců zoologických zahrad potřeba především primáty. Mezi běžná opatření patří například kontakt s potravou zvířat pouze v rukavicích, některé zahrady pak instalují i dezinfekční rohože.
Pražská zoo řeší péči o slony. Ošetřovatelé jsou rozděleni do dvou týmů, navzájem se nestýkají |
„Zvláštní režim platí hlavně u lidoopů, kteří jsou k přenosu onemocnění zvláště náchylní. U nás jsou to nám nejbližší šimpanzi, kde pracují chovatelé v rouškách a rukavicích,“ uvedla Nováková z ostravské zoo. „Samozřejmě u primátů obecně jsou hygienické standardy nejpřísnější, byť my chováme především menší druhy opic. Nejblíže lidoopům jsou u nás giboni zlatolící,“ doplňuje jihlavská zoo.
„Chovatelé k lidoopům chodí s rouškami, toto opatření ale zavádíme běžně i u chřipkových epidemií. Postupně jsme zásadně posílili opatření i u všech šelem, protože byl prokázaný přenos nemoci covid-19 na kočky a pak i tygry. My jsme preventivně opatření rozšířili na všechny šelmy,“ řekl Bobek z pražské zoo.
„Šimpanzi, gorila a orangutani za běžných okolností komunikují s ošetřovateli přes mříže. Nyní si museli zvyknout, že ošetřovatelé nosí roušky a udržují minimálně dvoumetrový odstup,“ popisuje v tiskové zprávě zooložka Gabriela Linhart ze Dvora Králové zpřísněný režim u lidoopů a dodává, že navíc dostávají polysacharid beta glukan na posilnění imunity.
Některé zoologické a botanické zahrady spustily prohlídky on-line |
„Chov zvířat v naší zahradě probíhá až na výjimečné případy zcela bezkontaktně, tedy chovatelé se do přímého kontaktu se zvířaty nedostávají, takže riziko přenosu viru z chovatele na zvíře je zde minimální,“ dodává Tesařová z liberecké zoo.
Virtuální kontakt
„S příznivci komunikujeme pomocí sociálních sítí, vkládáme fotografie a videa, cítíme podporu a vidíme, že se do zoo opět těší. V našem případě například na mladou šimpanzici Cailu, která se narodila první lednový den roku 2020,“ uvádí plzeňská zoo.
Vláda představila ‚jízdní řád‘ pro záchranu podniků. Postupně se otevřou obchody, posilovny i restaurace |
„16. března jsme založili YouTube kanál Krátce ze zoo, kam dáváme zhruba minutová videa od našich chovatelů. Zatím má zhruba 850 tisíc zhlédnutí, což při sečtení dává dobu přibližně 18 měsíců, kterou dohromady všichni naši fanoušci strávili na našem kanálu. Ten zájem tu tedy je. Zároveň je vidět, že chovatelé tím skutečně žijí a pro naši zoo dýchají,“ sdělil ředitel Bobek z pražské zoo.
Solidarita je znát
„Využíváme pomoci našich návštěvníků, kteří adoptují či sponzorují zvířata. Za poslední týden si naši příznivci adoptovali či sponzorovali zvířata za milion korun,“ dodal Bobek. „Rozhodli jsme se nedělat sbírku, protože tu jsme dělali po povodních, ale přece jenom tato pandemie má mnohem širší dopad. Mnozí jsou postiženi hůř než my. Vedle adopcí však plánujeme udělat vstupenku Na lepší časy, kdy si půjde předplatit vstupné do budoucna.“
Koronavirus mohl uniknout z wu-chanské laboratoře. Tvrzení amerického vědce podporují i britští ministři |
„Ozývají se nám zájemci o adopci, lidé kupují online vstupenky, jejichž prodej jsme zahájili a které budou moci využít po znovuotevření. Zkrátka jsme si takto museli vypomoci sami. Zaplať pán bůh ten zájem veřejnosti o zoologické zahrady tady je znát,“ uvedla Albrechtová za Zoo Na Hrádečku. Že se během krize ozvali noví „kmotři“ a staří patroni prodloužili své příspěvky potvrzuje i plzeňská zoo. „Adopce od března jsou počítány už na desítky,“ uvedl Martin Vobruba.
V hongkongské zoo se po deseti letech úspěšně pářily pandy, šance na nový přírůstek je reálná |
Celá nešťastná situace má i svá drobná pozitiva. „Zvířata vnímají klid; díky chovu v párech, hejnech a rodinách se tato všechna věnují svému sociálnímu životu,“ dodává Vobruba. Zde lze zmínit i případ hongkongské zoo, kde se po lednovém uzavření po deseti letech úspěšně pářily pandy a vznikla i reálná šance, že se v budoucnu narodí mládě.
