Mladý samec vorvaňovce anarnaka pošel na palubě člunu, kterým se ho záchranáři snažili přepravit k ústí Temže do Severního moře. Veterináři sice kytovce zabalili do mokrých dek a polévali ho nepřetržitě vodou, velryba ale postupně jevila stále větší známky stresu a tuhnutí svalů, což je příznakem vážných zdravotních problémů.
Potíže jí mimo jiné činila její vlastní váha vzhledem k tomu, že nebyla nadnášena vodou.
"Dostali jsme od veterinářů ze záchranného plavidla zprávu, že velrybu postihly křeče a uhynula. Byla dehydrovaná, vyhladovělá a pobyt na palubě nakonec vysušil její vnitřní orgány," uvedla Katy Gearyová, mluvčí britské královské společnosti pro předcházení krutosti na zvířatech.
Pět až šest metrů dlouhý a několik tun vážící vorvaňovec byl poprvé v Temži spatřen v pátek dopoledne jedním cestujícím z vlaku poblíž londýnského mostu Albert Bridge v Chelsea.
Později, za velkého zájmu veřejnosti, proplula velryba kolem budovy parlamentu a její věže Big Benu. Pokusy přimět zvíře, aby se samo vrátilo do 70 kilometrů vzdáleného moře, skončily neúspěchem.
Dnes odpoledne velryba částečně uvázla na mělčině, záchranáři ji s pomocí plováků ukotvili, na popruzích ji jeřábem vytáhli z vody a umístili na palubu velkého záchranného plavidla Crossness.
Akci tleskaly na břehu až 3000 zvědavců. Zdravotní stav savce, který byl na základě lékařských testů po jeho vyzdvižení z vody označen veterináři jako poměrně dobrý, se ale rychle zhoršoval. Experti proto uvažovali o tom, že velrybu utratí, nebo předčasně vypustí do vody ještě před dosažením ústí řeky.
V takovém případě by se ale nejspíš vorvaňovec opět zachytil na mělčině. Nakonec záchranáři napínavý boj s časem, který podle agentury AP sledovalo v televizi na 23
milionů diváků z celého světa, prohráli.
Odborníkům není jasné, proč se zvíře vydalo samo v mělkých vodách do Londýna. Tento druh žijící v severním Atlantiku je společenský a obvykle se pohybuje ve skupinách. Navíc se potápí nejhlouběji ze všech kytovců.
"Dokáže se potopit do hloubky 3000 metrů a pod vodou může zůstat až hodinu," tvrdí Peter Evans z nadace Sea Watch. Podle něj je ale také možné, že vorvaňovec sledoval proti proudu Temže ryby a pak ztratil orientaci.
Podle přírodovědce Richarda Sabina z Přírodovědného muzea je to poprvé přinejmenším od roku 1913, co byl tento druh v Londýně spatřen. Muzeum od toho roku vede záznamy o velrybách, které zabloudily až do Londýna.
Londýnská zoologická společnost zaznamenala v Temži a jejím ústí od července 2004 do června 2005 celkem 197 mořských zvířat. Byli to především tuleni, ale také sviňuchy a delfíni.
Potíže jí mimo jiné činila její vlastní váha vzhledem k tomu, že nebyla nadnášena vodou.
"Dostali jsme od veterinářů ze záchranného plavidla zprávu, že velrybu postihly křeče a uhynula. Byla dehydrovaná, vyhladovělá a pobyt na palubě nakonec vysušil její vnitřní orgány," uvedla Katy Gearyová, mluvčí britské královské společnosti pro předcházení krutosti na zvířatech.
Pět až šest metrů dlouhý a několik tun vážící vorvaňovec byl poprvé v Temži spatřen v pátek dopoledne jedním cestujícím z vlaku poblíž londýnského mostu Albert Bridge v Chelsea.
Později, za velkého zájmu veřejnosti, proplula velryba kolem budovy parlamentu a její věže Big Benu. Pokusy přimět zvíře, aby se samo vrátilo do 70 kilometrů vzdáleného moře, skončily neúspěchem.
Dnes odpoledne velryba částečně uvázla na mělčině, záchranáři ji s pomocí plováků ukotvili, na popruzích ji jeřábem vytáhli z vody a umístili na palubu velkého záchranného plavidla Crossness.
Akci tleskaly na břehu až 3000 zvědavců. Zdravotní stav savce, který byl na základě lékařských testů po jeho vyzdvižení z vody označen veterináři jako poměrně dobrý, se ale rychle zhoršoval. Experti proto uvažovali o tom, že velrybu utratí, nebo předčasně vypustí do vody ještě před dosažením ústí řeky.
V takovém případě by se ale nejspíš vorvaňovec opět zachytil na mělčině. Nakonec záchranáři napínavý boj s časem, který podle agentury AP sledovalo v televizi na 23
milionů diváků z celého světa, prohráli.
Odborníkům není jasné, proč se zvíře vydalo samo v mělkých vodách do Londýna. Tento druh žijící v severním Atlantiku je společenský a obvykle se pohybuje ve skupinách. Navíc se potápí nejhlouběji ze všech kytovců.
"Dokáže se potopit do hloubky 3000 metrů a pod vodou může zůstat až hodinu," tvrdí Peter Evans z nadace Sea Watch. Podle něj je ale také možné, že vorvaňovec sledoval proti proudu Temže ryby a pak ztratil orientaci.
Podle přírodovědce Richarda Sabina z Přírodovědného muzea je to poprvé přinejmenším od roku 1913, co byl tento druh v Londýně spatřen. Muzeum od toho roku vede záznamy o velrybách, které zabloudily až do Londýna.
Londýnská zoologická společnost zaznamenala v Temži a jejím ústí od července 2004 do června 2005 celkem 197 mořských zvířat. Byli to především tuleni, ale také sviňuchy a delfíni.
