Středa 21. října 2020svátek má Brigita 14 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

VIDEO: ‚Bylo složité přimět aligátora vdechovat helium.’ Vědci si za neobvyklé pokusy rozebrali Nobelovy anticeny

Aligátor (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Aligátor (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Vídeň Pokud lidé po vdechnutí helia znějí jako známá animovaná postava Minnie, jak potom musí pištět aligátor po inhalaci tohoto plynu, který nadnáší balóny? Zapeklitý rébus řešil mezinárodní tým vědců, kterému se podařilo poupravený hlas krokodýla zaznamenat. Díky tomu pak triumfoval při udělování letošních humorných cen Ig Nobel Prize, uvedla v pátek agentura Reuters.

Ig Nobelova cena:

  • První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991.
  • Britsko-dánský vědec Andre Geim se stal prvním člověkem, který získal jak Ig Nobelovu cenu v roce 2000, tak skutečnou Nobelovu cenu o deset let později.
  • Mezi českými držiteli je například evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Vědecké poznání nezná žádných mezí. Na ty nejúspěšnější badatele, kteří posunuli hranice svých oborů, tu čeká prestižní Nobelova cena, udělovaná od roku 1901 a doprovázená finanční odměnou v řádu milionů korun. Jenže co ti lidé, kteří vědecký průlom tak zcela neučinili, ale i přesto nás svými objevy obohatili, či alespoň pobavili? Pro ty je tu americká Ig Nobelova cena, kterou každoročně vyhlašuje časopis Annals of Improbable Research. Jde o satirický dvouměsíčník, který paroduje standardní vědecký žurnál. S odhalením výherců letošního ročníku anticen je svět opět o kus dál.

Původně bylo cílem cen opravdu zesměšnit, podobně jako tomu je například u Bludných balvanů, které uděluje český klub skeptiků Sisyfos. Tomu odpovídalo i motto: „Objevy, které nemohou nebo by neměly být opakovány.“ To se ale později změnilo na pozitivnější „Pokusy, které vás nejdříve rozesmějí, poté vás ale donutí přemýšlet“, společně s posunem celého záměru projektu k upozorňování na vědecké výzkumy s humorným nebo nečekaným tématem.

Časopis letos odměnil vědce, kteří si položili otázku, zda aligátoři při vyluzování zvuků využívají rezonanci ve vokálním traktu podobně jako lidé či například ptáci. „Složité bylo přimět aligátora vdechovat helium,“ popsal počáteční nesnáze biolog Tecumseh Fitch z Vídeňské univerzity, který se tři měsíce trvajícího výzkumu účastnil.

„Složité bylo přimět aligátora vdechovat helium,“ popsal počáteční nesnáze biolog Tecumseh Fitch z Vídeňské univerzity, který se tři měsíce trvajícího výzkumu účastnil.

Problém vyřešila až vzduchotěsná komora, do níž se helium smíchané s kyslíkem pumpovalo a uvnitř které byl umístěn aligátor čínský. Skutečnost, že helium přenáší zvuk rychleji než vzduch, pomohla vědcům zaznamenat, že aligátoří zvuky připomínající říhání skutečně obsahují rezonanci.

Aligátoři čínští vydávají mnoho různých zvuků při rozdílných situacích, nejvíce jsou však patrné v období páření. Podle vědců jimi samci zřejmě dávají samičkám i konkurenčním samcům na srozuměnou, jak jsou velcí a tělesně zdatní.

Žížaly a neurověda

„Byl to takový ten klasický moment, kdy vám něco přeletí přes mozek a vás začne zajímat, co se stane, když…“ říká fyzik Ivan Maksymov, který obdržel cenu za pokus ukazující, jak žížaly při vibracích mění tvar podobně jako voda v nádobě. Ten uskutečnil společně se svým akademickým kolegou ze Swinburneské univerzity v Melbourne, píše britský deník The Guardian. „Nešli jsme do toho, abychom nalezli řešení nějakého stávajícího problému,“ dodává fyzik, který obdržení ceny popsal slovy jako největší překvapení jejich profesních kariér, když vezmete v potaz genezi celého projektu.

Maksymov prý seděl na zahradě svého domu ve spolkové australské zemi Victoria, když zauvažoval o vizuální podobnosti mezi kapalinou pohybující se kvůli vibracím známým jako Faradayovy vlny - a žížalami.

Faradayovy vlny:

Vzhledem k tomu, že značnou část žížal ve skutečnosti tvoří voda, Maksymov se rozhodl pokračovat. Nasbíral na zahradě ze země hrst žížal, dočasně je uspal a poté je umístil na reproduktorovou soustavu určenou pro přenos zvuku na nízkých frekvencí, tzv. subwoofer, který měl ve své garáži.

„Rozhodl jsem se je rozvibrovat mechanickou energií ve formě zvuku z reproduktoru, takže jsem prostě spustil a zahrál několik instrumentálních písní,“ vypráví Maksymov. „Fungovalo to a ony se začaly se pohybovat jako voda.“ Ubezpečil, že po skončení experimentu vrátil testované subjekty na dvorek, kde nabyly vědomí. Po počátečním objevu vytvořil Maksymovův kolega Andriy Pototsky počítačový model, který má sloužit dalšímu výzkumu. Od chvíle, kdy byly výsledky publikovány, prý oba autoři promýšlejí, v jaké oblasti by mohli objevy aplikovat a využít. Věří, že tím správným oborem je neurověda, konkrétně metoda neinvazivního studia mozkových impulsů.

Výběr z dalších udělených anticen:

  • Cena za vzdělávání ve zdravotní oblasti:

„Cena pro Jaira Bolsonara z Brazílie, Borise Johnsona ze Spojeného království, Narendru Modiho z Indie, Andrése Manuel López Obradora z Mexika, Alexandera Lukašenka z Běloruska, Donalda Trumpa z USA, Recepe Tayyip Erdogana z Turecka, Vladimira Putina z Ruska a Gurbangulya Berdimuhamedowa z Turkmenistánu za využití virové pandemie nemoci covid-19 k demonstraci toho, že politici mohou mít na život a smrt lidí okamžitější vliv než vědci a lékaři,“ uvedl časopis.

  • Cena za mír:

„Vládám Indie a Pákistánu za to, že jejich diplomaté si vzájemně po dlouhou dobu tajně chodili škodit a to včetně toho, že zvonkem u dveří ambasád cinkali uprostřed noci a pak utekli dřív, než měl kdokoli šanci odpovědět,“ píše vyhlašovatel anticen.

Kompletní seznam všech letošních výherců ZDE.

  • Mezi vítěze předchozích ročníků patří například vědec ověřující známé pravidlo pěti sekund, cena pro různé zvěstovatele konce světa za to, že nás naučili být opatrnými při vytváření matematických výpočtů a hypotéz nebo vynález podprsenky, kterou lze rychle přeměnit na pár plynových masek - jednu pro nositelku a druhou pro případného kolemjdoucího.

Seznam výherců předchozích ročníků ZDE.

,

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Testování s Hami: Rozdáváme 80 batolecích mlék s výbornou chutí
Testování s Hami: Rozdáváme 80 batolecích mlék s výbornou chutí

Batolecí mléka Hami pro děti od ukončeného 12. a 24. měsíce obsahují potřebné živiny, jsou obohaceny o důležité vitamíny a minerální látky a...