Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Magazín

VIDEO: Co by se mohlo stát, kdyby přes noc roztál všechen led na Zemi

Loď pluje mezi ledovci v Grónsku. foto: AP Photo

Praha/Washington - Celkem 99 procent veškerého sladkovodního ledu na Zemi se nachází v Grónsku a Antarktidě. A každý rok se jeho část rozpustí do světových oceánů. Za normálních okolností by trvalo stovky až tisíce let, než by všechen tento led roztál. Co kdyby ale nastala situace, která by způsobila masivní tání během jediné noci?
  15:25aktualizováno  16:41

Pravděpodobnost této apokalyptické situace je sice minimální, právě teď na světě je dost ledu na pokrytí celé Severní Ameriky v tloušťce zhruba 1600 metrů. Vědci však odhadují, že pokud nebudeme jednat a globální teploty se zvýší pouze o 1 stupeň Celsia, účinky změn klimatu, které dnes vidíme, budou nevratné. Extrémní vlny veder, masivní požáry a silné hurikány tak budou stále častější.

Jak by konkrétně vypadala situace, kdyby roztál všechen led na Zemi, nastínil v názorném videu web Bussines Insider.

Hladina moře by stoupla o neuvěřitelných 66 metrů. Pobřežní města, jako je New York, Šanghaj a Londýn, by byla zaplavena a vytlačila tak ze svých domovů až 40 % světové populace. Slaná voda z oceánů by infikovala zásoby podzemní pitné vody. Navíc 69 % světových sladkovodních zásob se nachází právě v ledovcích v Grónsku a Antarktidě, tudíž bychom jejich roztáním přišli o více než polovinu sladkovodních zásob.

To by způsobilo zmatek v mořských proudech a vzorcích počasí. Vezměte si například Golfský proud. Je to silný oceánský proud, který přivádí teplý vzduch do severní Evropy a spoléhá na hustou slanou vodu z Arktidy, aby mohl fungovat. Ale tání sladké vody by proud naředilo a mohlo by jej oslabit, případně dokonce zastavit úplně. Bez tohoto teplého vzduchu by teploty v severní Evropě klesly, a podle některých odborníků by mohla opět začít doba ledová.

Problémem by bylo i tání ledu ve vnitrozemí. Himálajské ledovce  představují jednu z největších hrozeb kvůli svému obsahu. Toxické chemikálie, jako je dichlorodifenyltrichlorethan nebo DDT. Vědci zjistili, že takové ledovce mohou tyto chemikálie skladovat po celá desetiletí až staletí. Ale jakmile by roztály, chemikálie by se dostávaly do řek, jezer a otrávily tak zásoby pitné vody.

Zbylé jedno procentu ledu na Zemi najdeme většinou v arktické tundře. A to jako něco, co se nazývá permafrost. Permafrost, neboli věčně zmrzlá půda, je půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. Jedním z nejnaléhavějších problémů s rozmrazováním permafrostu by byla otrava rtutí. Odhaduje se totiž, že v arktickém permafrostu je uloženo odhadem 56 milionů litrů rtuti. To se téměř rovná množství rtuti kdekoli jinde na Zemi. Kromě toho je organická hmota v permafrostu chutnou potravou pro mikroorganismy. Ty při trávení produkují dva skleníkové plyny - oxid uhličitý a metan. Vědci odhadují, že to by vedlo ke zdvojnásobení současné úrovně skleníkových plynů v atmosféře a potenciálně by mohlo způsobit zvýšení globálních teplot o 3,5 stupně Celsia.

Ačkoliv to nemusí znít jak moc, vedlo by to vypaření řek i jezer po celém světe a vedlo k masovému suchu. A všechna vodní pára v atmosféře by podporovala častější a silnější bouře, povodně a hurikány. Všechny tyto faktory by pak vedly k masovým migracím na sever. 

Autoři: