Pro výrobu slámového vína letos spolu se svým synem Ondřejem zvolil odrůdu Rulandské bílé. Z viničné trati Stoproun sklidili minulý týden zhruba 300 kilogramů hroznů.
Svatomartinské víno se letos bude prodávat výjimečně dříve. Tři dny před svátkem svatého Martina |
„Máme to na železném roštu potaženém síťovinou. V této chvíli z toho důvodu, že počasí, které panovalo ještě v neděli či v pondělí, bylo velmi teplé a potřeboval jsem, aby hrozny zatím byly ve velmi vzdušném stavu. Jakmile to (teplota) spadne dolů, už půjdou hrozny rozdělit od sebe, aby se nedotýkaly, ale měly od sebe dva tři centimetry, a dá se to samozřejmě na slámový podklad,“ uvedl Gottwald.
Při sklizni měly podle něj hrozny průměrnou cukernatost asi 22,5 stupně. Do okamžiku lisování by se postupně měla zvyšovat na 36 až 38 stupňů. Ze 300 kilogramů sklizených hroznů vyrobí podnik odhadem mezi 30 až 45 litry slámového vína. „Pro potřeby našeho vinařství to dělám jako zajímavost,“ řekl Gottwald.
Produkcí slámového vína se zabývá je malá část tuzemských vinařů. Jeho výroba přitom není tak riziková jako u ledového vína, kdy musí vinaři čekat na dostatečný mráz. Dvůr pod Starýma Horama poprvé vyrobil takzvanou slámovku v roce 2016, podruhé o dva roky později. Vždy to však bylo z Ryzlinku rýnského.
Hrozny pro slámové víno musejí minimálně tři měsíce vysychat na slámě či rákosu nebo zavěšené ve větraném prostoru, kde se z nich pomalu odpařuje voda.
Podnik hospodaří na čtyřech hektarech vinic. Pěstuje přes 20 odrůd hroznů. Kromě zmíněných jsou to mezi bílými víny například odrůdy Pálava, Müller Thurgau, Muškát moravský, Rulandské šedé, Veltlínské zelené nebo Tramín červený. Z červených vín jde mimo jiné odrůdy o Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Neronet a Agni. Vinařství ročně vyprodukuje kolem 30 000 lahví.
