130 let
Umělkyně boří tabu. Na žádném pohlavním orgánu není nic, za co bychom se měli...

Umělkyně boří tabu. Na žádném pohlavním orgánu není nic, za co bychom se měli stydět. | foto: Reprofoto

,Vyberte si svou vulvu.’ Anglická umělkyně boří tabu feministickým vyšíváním

Magazín
  •   8:06
Londýn - V malé zaplněné místnosti vyšívá šest žen za tichého šepotu barevné vulvy. Jedna z nich, Jess de Wahlsová, pocházející z Berlína a žijící v Londýně, učí své kolegyně, jak obrodit umění vyšívání a porušit při tom některá tabu, píše agentura AFP.

Šestatřicetiletá umělkyně s rudými kučerami, ostře červenými rty a přívěskem v podobě vaječníků na krku se proslavila živými a propracovanými díly připomínajícími menstruaci, nerovnost mužů a žen nebo sociální nespravedlnost.

V jejím ateliéru v Brixtonu na jihu Londýna překvapí návštěvníky impozantní portréty žen. Jinde pak díla inspirovaná květními motivy, která spočívají vedle výšivek znázorňujících menstruaci a tampon nasátý krví. Její oblíbený motiv vaječníků se tu objevuje v mnoha verzích odrážejících momentální náladu, například v podobě kaktusu, nad nímž se klene duha.

Podprsenky jako symbol útlaku. Stále více žen je odkládá

„Vyberte si svou vulvu. Začneme vyšívat klitoris a pak chloupky,“ říká s úsměvem svým učnicím. Když si ženy vybraly jeden z modelů, začínají vyšívat. Londýňanky pocházející ze čtyř koutů světa se podivují nad rozmanitostí ženských přirození, srovnávají různé původní kultury a nadšeně hovoří o nadcházejícím otevření muzea vagíny v Londýně. To bude prvním muzeem věnovaným ženské anatomii.

„Lidé se mohou v muzeu přesvědčit, že na vagíně a vulvě není nic, zač bychom se měly stydět, nebo co by nás mohlo urazit,“ říká herečka Florence Schlechterová, která se na vzniku muzea podílela.

Ukážu ji kolegyním nebo z ní udělám záclonu

„Myslím, že je velmi užitečné o tom mluvit, aby se lidé nestyděli pronést slova vagína, vulva, klitoris a podobně,“ míní de Wahlsová. Pokud jde o pohlaví, mají některé z žen reakce jako školačky, dodává. Podle ní nastal čas, aby se taková konverzace stala běžnou a aby ženy akceptovaly své tělo.

Co se stane s hotovými výšivkami? „Přinesu si tu svou do práce, abych ji ukázala kolegyním,“ říká Jane. „Z té mé udělám pravděpodobně záclonu,“ uvádí Dana, která doufá, že tím vyvolá konverzaci o tomto tématu mezi svými hosty.

Vyšívání se dlouho považovalo za neškodnou kratochvíli vyhrazenou ženám, ale jeho image se změnilo díky umělkyním, jako jsou Indka Sarah Nakvíová, která útočí proti zažité prezentaci ženského těla, nebo Francouzka Julie Sarlouttová, jejíž díla připomínají obrazy.

RECENZE: Teheránská tabu mluví o sexu v islámu. Írán, jaký jsme si objednali

Zbývá však hodně práce, než se umělcům z textilního oboru dostane uznání, soudí Jess de Wahlsová. Sama se pustila do vyšívání teprve před čtyřmi lety, když viděla některá videa na Youtube. Brzy se stalo vyšívání jejím „druhým jazykem“. Sociální sítě jí hodně pomohly. Její účet na Instagramu umožnil, že ji oslovilo slavné muzeum moderního umění v Londýně Tate Modern, a australská galerie, která loni její díla vystavovala.

Jess de Wahlsová usiluje o to, aby se vyšívání stalo uměním. „Je to jedno z nejstarších umění, západními společnostmi bylo dříve považováno za vysokou formu umění,“ říká.

Autor: ČTK