Nyní se naopak plánuje, že se rozšíří o hektar, řekl Rudolf Poslušný, který o stromy pečuje 36 let.
Mandloně pocházejí z Asie. Vyžadují teplo, a v Evropě se proto pěstují především ve Středomoří. Když v roce 1949 hledali zemědělci vhodnou lokalitu na Moravě, kde by založili mandloňové sady, vybraly pozemky po odsunutých hustopečských Němcích. Důvodem bylo klima podobné středomořskému.
Československo tehdy hledalo způsob, jak zrušit nákladný dovoz drahých mandlí pro potravinářský průmysl. V době největší slávy se hustopečské mandloňové sady rozkládaly na 20 hektarech a tvořilo je asi 17 tisíc stromů.
Mandloně patřily čokoládovnám Zora Olomouc, které později převzala skupina Nestlé.
Sady osiřely před lety poté, co se stalo jejich pěstování zcela neefektivní. Dovezené mandle jsou nyní levnější než plody vypěstované na Moravě.
Radnice usilovala o převzetí sadů dlouhých 12 let. Ve svém majetku je má od roku 2009. Byly v nich zlikvidovány náletové dřeviny a stromy jsou omlazeny. Areál protnula turistická stezka, jsou v něm odpočinková místa a v sobotu v něm zahájí provoz rozhledna. Nyní jsou rozkvetlé stromy vidět i z dálnice D2.
"Doba, kdy se v sadech usilovalo o co největší sklizně mandlí, jsou dávno pryč a nikdy se již nevrátí. Sady změnily funkci ze zemědělské na odpočinkovou," dodal jednasedmdesátiletý Poslušný. Návštěvu sadů doporučuje na jaře, kdy kvetou, a v srpnu, kdy lze sklízet mandle. Zájemci si je spíše jako suvenýr mohou koupit v hustopečském turistickém centru.