5. prosince 2018 5:52 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

WhatsApp mění způsob, jakým v Indii mluví o jídle

Indické jídlo (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Indické jídlo (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

DILLÍ Anil Bandavane, farmář z oblasti kolem západoindického města Púna, už měl dost špatných rad, jichž se mu dostávalo na vládní poradenské lince pro zemědělce. Život farmářů může být v Indii izolující, a proto na komunikační síti WhatsApp založil skupinu, s jejíž pomocí se spojil s dalšími zemědělci po celé zemi. Jejím prostřednictvím si radí navzájem, napsal list The New York Times.

Platformu mimo jiné využívají i ženy v domácnosti, které si přes aplikaci přivydělávají prodejem domácího jídla, jeho milovníci si zase posílají recepty.

Indický premiér Naréndra Módí před třemi lety zahájil iniciativu Digitální Indie s cílem zvýšit internetové propojení země, zvláště zemědělských oblastí. Aplikace WhatsApp se stala médiem této iniciativy: je zdarma, potřebuje jen připojení k internetu a často je v telefonech předinstalovaná. Službu v Indii nyní používá přes 200 milionů lidí, tedy každý šestý Ind.

Zároveň ale byla v minulosti platforma často zneužívána: různé skupiny využily WhatsApp k šíření falešných informací, k vyvolání davového násilí a ke zmanipulování voleb.

Pro Indy, kteří působí v zemědělství, vaří nebo jim záleží na jídle, je však platforma darem z nebes. V zemi, kde se o kulinářských tradicích často mluví, ale nepíše, poskytuje WhatsApp otevřené, demokratické fórum. Lidé na něm sdílejí a definují své znalosti a schopnosti a mohou z toho dokonce profitovat.

„Jedním z problémů s dokumentováním indického jídla je, že lidé, kteří ho připravují (především ženy v domácnosti, farmáři) bývají méně vzdělaní,“ prohlásil novinář z Bombaje Vikram Doctor. „Prostě to nedokumentují. Necítí se dobře, když mají používat počítač nebo blogovat, nebo se jich lidé (na to) zkrátka neptají,“ dodal.

Indické jídlo (ilustrační foto).

Podoba WhatsAppu je jednoduchá a nepřeplácaná a aplikace se snadno používá pro zprávy i volání. Devětadvacetiletá Áiša Tánjaová, zakladatelka gastronomického magazínu The Goya Journal, používá aplikaci k tomu, aby dostala recepty od své matky. Je to jediná digitální platforma, kterou lidé ve věku její matky mohou sebevědomě používat.

„Posílá nám takové zvukové záznamy přes WhatsApp zprávy, díky kterým nám říká opravdu drobné detaily... jako třeba ‚Osmahněte cibuli a poslouchejte tenhle zvuk‘. Je to mnohem více osobní,“ uvedla Tánjaová.

Nóširvan Mistrí prodává mango, které vypěstuje na své farmě nedaleko Bombaje. Přes WhatsApp posílá potencionálním zákazníkům po celé zemi fotografie ovoce v průběhu jeho pěstování. „WhatsApp je můj nejlepší marketingový nástroj,“ říká.

Dynamická databáze

V indickém restauratérství, podnikání, v němž dominují mladí, se WhatsApp stal převažujícím prostředkem komunikace. Šéfkuchař Thomas Zacharias, který je zároveň partnerem v bombajské restauraci, je členem více než 20 skupin na WhatsAppu. Využívá je ke školení nových zaměstnanců, vymýšlení nových pokrmů a k motivaci personálu. „Mám mnoho lidí, kteří ještě ani nedokončili střední školu, ale WhatsApp používají rádi,“ tvrdí kuchař. „WhatsApp bourá bariéry a nesoudí na základě prostředí, z něhož pocházíte, či výchovy,“ dodává.

Široká dostupnost WhatsAppu mu umožňuje fungovat jako dynamická databáze pro Indy různých generací, kteří chtějí zaznamenat své znalostmi o jídle a podělit se o ně - často úplně poprvé. Kulinářské kultury založené na komunikaci přes aplikaci WhatsApp si zatím užívají jen obyvatelé Indie, pronikat ale začíná i do okolních států. Po mangu, které pěstuje pan Mistrí, se už ptají i lidé ze Singapuru nebo Spojených arabských emirátů.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz