OBRAZEM: Gestapo tady před popravou vyslýchalo obyvatele Ležáků. Prohlédněte si opravenou Larischovu vilu

Larischova vila na okraji Pardubic je místem, kde se prolínaly dějiny. Na tehdy klidném zalesněném prostranství si ji koncem 19. století nechal jako své rodinné sídlo postavit Jiří Larisch-Mönich od významného architekta Františka Schmoranze staršího.

Smutnou úlohu sehrál areál za druhé světové války, kdy tu sídlil prapor záložního policejního pluku Schutzpolizei. U tří dřevěných sloupů tu během represí heydrychiády postřílela popravčí četa 1942 českých občanů převážně z Pardubic a okolí. Zvlášť tragický byl 24. červen 1942, kdy sem nacisté převezli obyvatele obce Ležáky určené k vyhlazení.

Byla to odplata za poskytnutí úkrytu pro vysílačku Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se zapojila do atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Odpoledne 24. června 1942 Ležáky obklíčilo nacistické komando, shromáždilo obyvatele a převezlo je právě do sklepení Larishovy vily. Tady je členové gestapa a Schutzpolizei vyslýchali a večer vyvedli na popraviště, kde skončily životy 33 dospělých. Děti převezli do Prahy a jedenáct z nich skončilo v plynových komorách, dvě dívky byly dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.

Popravčí kůl chtěli spálit

Od roku 1956 vlastnil vilu státní podnik Tesla, poté firma Foxconn, která ji převedla za symbolickou korunu Československé obci legionářské. Stavba byla v dezolátním stavu, postupně se ale vrací do původní podoby. Ve středu, v den 78. výročí ležácké tragédie, legionáři slavnostně ukázali vilu po dokončení první části rekonstrukce.

„Připravili jsme improvizovanou výstavu, aby členové viděli, jak to tu asi bude vypadat,“ říká hlavní organizátor rekonstrukce František Bobek. Návštěvníci, mezi nimi i jedna z ležáckých dívek Jarmila Doležalová (rozená Štulíková), bývalý partyzán Jaroslav Pros nebo Antonín Burdych, jehož rodina ukrývala radistu Jiřího Potůčka, mohli vidět třeba repliku radiostanice Libuše či Potůčkovu původní kombinézu.

Jedním z exponátů byla i rakev, ve které vozilo gestapo zastřelené do krematoria, urny s popelem obětí či kůl z popraviště, který chtěl jeden z pardubických občanů po válce použít na topení a v poslední chvíli ho od tohoto úmyslu odradila jeho manželka…

Po rekonstrukci za zhruba 125 milionů korun, na které se podílejí kromě legionářské obce i Pardubický kraj i samotná krajská metropole, má být Larishova vila už skutečným muzeem. „Bude připomínat zahraniční i domácí odboj, ležáckou tragédii i samotnou historii stavby,“ říká Bobek. Podle něj ale půjde hlavně o děti. „Budou si moci vybrat, jestli si prohlížet historii na informačních panelech, nebo se s ní seznámit živější formou při hře venku,“ dodává.