Příčinu tohoto transatlantického časového rozdílu je třeba hledat u milovníků golfu a barbecue, napsala agentura AFP.
Po celé roky Spojené státy posouvaly čas koncem dubna a vracely ho zpět koncem října. To se ale změnilo v roce 1986, když se k zákonodárcům od lobbistů doneslo volání, že víc denního světla znamená víc peněz, vysvětluje spisovatel Michael Downing, autor knihy Popohnané jaro - Každoroční šílenství letního času.
Podle něj zainteresovaný průmysl argumentoval tím, že "měsíc navíc denního světla znamená 200 milionů dolarů navíc z prodaného masa na smažení a uhlí do grilů". "Pro golfový průmysl měsíc denního světla navíc znamená o 400 milionů dolarů víc z poplatků za použití hřiště a prodej vybavení," dodal Downing s tím, že takové byly odhady před 25 lety.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jarní posun času se tak přesunul na začátek dubna, což po mnoho let postavilo USA na roveň evropským zemím. Ale v roce 2005 posun opět poskočil: jarní přechod na letní čas už na druhý týden v březnu a návrat zimního času až na první neděli v listopadu. To přidalo na jaře tři týdny navíc a na podzim ještě jeden.
V tomto případě za změnu lobbovaly obchodní komory a velké řetězce supermarketů v naději, že hodina navíc denního světla v podvečer přiměje Američany, aby se po práci cestou domů ještě za světla zastavili v obchodech. Za podzimní posun se pak hodně brali výrobci cukrovinek, dodal Downing. Ti jsou totiž přesvědčeni, že čím déle je večer světlo, tím víc děti budou moct nasbírat sladkostí během Halloweenu, který tradičně připadá na poslední říjnový den.
Z amerických států se čas neposouvá jen na slunné Havaji a v Arizoně, která je známá svými žhavými léty.
