Ve Smithsonově institutu pro tropický výzkum (STRI) na kanálu Gamboa severně od metropole Panamy napodobuje systém zavlažování, skály a vegetace jejich přirozené prostředí. Koupou se v ultrafialovém světle a mají ideální teplotu.
Originální boj s koronavirem v Panamě. Ženy se nesetkají s muži, každé pohlaví může ven jindy |
Už 11 let nebyla žádná zlatá žába, ačkoli je v Panamě původním druhem, pozorována ve svém přirozeném prostředí. Většina z nich, asi 1500, je v zoologických zahradách ve Spojených státech, s cílem zajistit jejich reprodukci.
Avšak tyto vzácné žáby s černými skvrnami, měřící sotva osm centimetrů, nejsou jediné, koho zabijácká houba šířící se ve vodě usmrcuje. V nebezpečí jsou i ropuchy a salamandři.
„Můžeme říci, že v Panamě je asi třetina z 225 druhů obojživelníků ohrožena,“ říká Roberto Ibaňez ze STRI. „Je to superhouba, která může napadnout i jiné druhy než obojživelníky,“ vysvětluje.
Chytrid fungus proniká do kůže zvířete a poškodí ji tak, že ztratí svou funkčnost. Způsobí tím nenapravitelné škody na životních funkcích zvířete, které umírá, jako by bylo udušeno.
„Je to dramatická a bolestivá nemoc,“ upozornila bioložka a správkyně botanické zahrady v Panamě Angie Estradová.
Experti uvádějí, že houba, zjištěná v minulém století na Korejském poloostrově, už se rozšířila po celém světě.
Vraždící houba, která se dostala do Panamy na začátku 90. let, od té doby jen škodí. Způsobuje infekční chorobu chytridiomykózu, která má na svědomí zánik 30 druhů. „Všude ve světě, kde se vyskytují obojživelníci, je i chytrid fungus,“ říká Estradová.
I přes chmurný scénář je ale vidět světlo na konci tunelu. V posledních letech se totiž znovu objevily druhy považované za vyhynulé. „Některé žáby se vracejí. Našly způsob, jak se proti houbě bránit. Máme naději,“ chce věřit Estradová.
V STRI chovají na 2000 zvířat a 12 druhů žab v naději, že jednou budou moci být vypuštěny do přírody. „Nechceme ta zvířata držet v zajetí navždy. Chtěli bychom jednou ty populace vrátit do jejich přirozeného prostředí,“ vysvětluje Ibaňez.
Gina Della Tognová, doktorka molekulární a buněčné biologie na Marylandské univerzitě, řídí v Panamě projekt umělého rozmnožování obojživelníků a mrazí sperma, aby pak mohla oplodňovat samičky. „Ze všech zvířat jsou obojživelníci nejohroženějším druhem na světě,“ říká a dodává, že situace je kritická.
Podle poslední zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) přišel svět za téměř 50 let o více než třetinu obratlovců. Skutečnost je zvláště hrozivá v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, kde jsou ztráty až 94 procent.
pel spr
