„Labutě narážejí do trolejí, i když jsou na nich umístěné varovné odrazky, protože na rozdíl od světelného značení jsou v noci či v mlze odrazky pro ptáky stejně neviditelné,“ vysvětlila Fišerová. V polovině března stanice přijala zraněnou labuť, která si o trolej prakticky stáhla kůži z krku. Veterinářka ji ránu zašila a pták se na začátku dubna vrátil na Vltavu.
V Česku se objevil orel kamčatský. Teprve podruhé, říkají ornitologové |
„Trauma labutím působí také ohňostroje a výbuchy petard a další pyrotechniky v okolí Vltavy. Hlasité rány je vyplaší, takže se v dezorientovaném stavu a navíc za tmy zvednou z hladiny řeky do vzduchu, kde na ně místo úniku číhá neviditelná překážková dráha,“ dodala Fišerová. Praha proto novoroční ohňostroje od roku 2014 už neodpaluje z pontonu na Vltavě.
'Čínský ohňostroj' a mrtvé labutě
Město je ale zakázat nemůže, na řeku jeho pravomoci nesahají. Deník Blesk s odkazem na informace organizace Přátelé vodního ptactva uvedl, že kvůli velikonočnímu ohňostroji na počest čínského prezidenta uhynuly dvě labutě. Pražský magistrát o tom žádné informace nemá. „Naše oddělení ochrany prostředí ani záchranná stanice divokých zvířat Lesů hlavního města Prahy žádné úmrtí labutí hlášené nemá,“ uvedl na začátku dubna mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Pražská záchranná stanice vloni ošetřila přes 3000 zraněných a handicapovaných živočichů, o 400 více než v roce 2014. Je to rekordní počet, nejvyšší od začátku fungování stanice v roce 2012. Mezi nejčastější pacienty jinonické stanice patří ježci, zajíci, poštolky, kosi, rorýsi, netopýři nebo právě labutě. Hlavní město Praha v budoucnu chystá výstavbu nové záchranné stanice za desítky milionů korun, současná funguje od svého otevření v provizorních podmínkách.
