Bailey, který o van Goghovi napsal knihu a byl kurátorem dvou výstav zasvěcených malířovi, vypracoval svou teorii na základě studia dopisu, který nizozemský mistr záměrně zachytil ve svém zátiší Mísa s cibulí, namalovaném na počátku roku 1889, krátce poté, co se poranil.
Jde zřejmě o dopis od bratra Thea z Paříže z 21. prosince 1888, v němž Vincentovi oznamuje, že se oženil s Johannou Bonderovou. Zdá se, že to hluboce otřáslo Vincentem, který byl psychicky narušený, a to až do té míry, že se sám zmrzačil. "Vincent se obával, že ztratí Theovu finanční a psychickou podporu," vysvětlil Martin Bailey v článku v lednovém čísle časopisu The Art Newspaper, který převzal Sunday Times.
Záhada van Goghova uříznutého ucha byla léta zdrojem nejrůznějších teorií: někteří to spojovali s jeho šílenstvím, jiní s jeho přerušeným přátelstvím s Paulem Gauguinem. Podle akademiků z Hamburské univerzity to byl právě Gauguin, který s Vincentem sdílel společný domek v Arles na jihu Francie, kdo mu ucho uřízl při hádce kvůli prostitutce jménem Rachel. Toto vysvětlení však odmítlo jak Van Goghovo muzeum v Amsterdamu, tak i Bailey.
Vincent van Gogh se pak za necelé dva roky, 27. července 1890 ve věku 37 let, postřelil do hrudníku a dva dny na to zemřel.