Zahrady pro období suchých let? Jednoznačně bez trávníku

Pryč je zažitý obraz zahrady jako trávníku ohraničeného živým plotem. Po pár sušších létech si musel každý všimnout, že mu po velkou část roku proschlý trávník nepřinese do zahrady žádnou parádu. Inspirujeme se od kalifornských kolegů, kteří už jsou se zahradami postavenými na suchomilných stepních společenstvech o několik let napřed. Realizujeme zahrady úplně bez trávníku.

O trávníku

Stále platí, že trávník je jednou z nejnáročnějších věcí v zahradě. Péče a údržba stojí spoustu peněz a energie. Trávníkové plochy omezujeme na minimum, místo nich volíme půdopokryvné trvalkové plochy nebo mlatové či štěrkové záhony.

Po trávníku se velmi příjemně chodí bosky a také je to nenahraditelná herní plocha, nenabízí však v zahradě téměř žádnou dynamiku. Nedělejte ho více, než kolik ho opravdu potřebujete. Uvažujte o něm podobně jako o koberci v interiéru. Nemusíte ho mít po celé ploše, naopak si ho dopřejte jen tam, kde opravdu toužíte chodit bosi.

Pokud nepotřebujete sterilní golfový pažit, doporučuji vysít méně rozmazlený a druhově pestřejší trávník se sedmikráskami nebo jetelem a zvláště do stinnějších částí zahrady zvolit raději trvalkový půdopokryv.

Při svahování prudších terénů si můžete pomoci hatěmi a sítěmi. Pozor na svahy, na kterých budete chtít udržovat trávník. Dříve než svůj pozemek vytvarujete, raději si vyzkoušejte, co všechno vaše sekačka zvládne.

Atmosféru zahrady často ruší příliš mnoho point a různorodých solitér, které se ve výsledku mezi sebou tlučou. Trávníkové plochy bývají zbytečně velké na úkor drobných výsadeb. Mnohdy stačí málo, aby se koncept sjednotil a zahrada se zklidnila — sesaďte k sobě jednotlivé druhy rostlin do větších skupin, doplňte výsadbová patra. Zahrada se také překvapivě zharmonizuje, když snížíte množství používaných neživých materiálů cest a staveb. Prostor obvykle volá i po vzrostlých stromech.

V naší krajině přibývá suchých teplých dní a ubývá vody. O to víc je třeba se o ni starat, dobře ji uchovávat a efektivně využívat.

Nakládání s dešťovou vodou

Už při plánování zahrady si promyslete, jak chcete zacházet s dešťovou vodou. Je zakázáno pouštět ji do kanalizace, naším cílem by naopak mělo být udržet ji v zahradě co nejdéle. Na zalévání je dešťová voda nejlepší, a je-li třeba ji v retenč- ních nádržích doplnit, pak ideálně o vodu studniční.

Ke svodům vody využijte ploch nejen z domů, ale i ze zpevněných pojezdových ploch a dalších menších staveb na pozemku. Nejčastěji se voda svádí z okapů do sudu nebo do retenční nádrže, což bývá betonová nebo plastová nádrž o objemu několika metrů krychlových, uložená pod povrchem země. Retenční nádrž nejraději schovávám pod záhony výsadeb, kde se dá dobře ukrýt její víko. Pamatujte na to, že v těsné blízkosti retenční nádrže není možné vysadit strom.

Další variantou zpracování dešťové vody je trativodný dre- nážní systém. Jeho efektnější variantou je dešťový záhon, což je vzhledem k přiléhajícímu terénu mírně zahloubený záhon, který vodu při dešti zachytí a postupně ji uvolňuje do půdy. Takový záhon nám umožňuje využít v zahradě mokřadní typ vegetace, což bývá v celkovém designu poměrně efektním a zajímavým osvěžením.

Na většině stavebních parcel je nutné si s dešťovou vodou poradit přímo na pozemku, jinak nemůžete legálně stavět. Vodu musíte nechat vsáknout nebo ji můžete využít k zálivce či jako užitkovou vodu v domě.

Možnosti využití dešťové vody jsou široké. Tuto problematiku je dobré řešit od samého začátku projektování domu, myslet na případné dvojí rozvody vody v domě, eventuálně se zabývat úpravnou vody. Dešťovou vodou se dá splachovat, dá se v ní i prát, dnes existují nanotechnologie, které ji dokážou dokonale vyčistit.

Většinou se však dešťová voda využívá k zalévání zahrady, k čemuž se náramně hodí, protože je pro rostliny nejpřiroze- nějším zdrojem vláhy.

Princip je jednoduchý: voda ze střech a zpevněných ploch okolo domu se jímá do podzemní nádrže, kam natéká nejlépe přes filtr. Pod zemí je chladno a voda se tam nekazí. Nádrž musí být dostatečně velká a musí mít bezpečnostní přepad pro případ přeplnění; ten je nejčastěji sveden do vsakovacího objektu na pozemku. Obvyklá velikost nádrže bývá kolem 6,5 metrů krychlových, jestli ovšem máte odvodňované plochy větší, může být mnohem objemnější. Pokud plánujete automatický systém zálivky, je nutné počítat s dopouštěním nádrže z jiného zdroje vody ve dnech, kdy bude všechna dešťová voda již vyčerpaná.