Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zhruba pětina Čechů neví, kdy vzniklo Československo. Osmatřicátý jich zná polovina

Magazín

  13:39aktualizováno  16:30
Praha - Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky dnes autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

Oslavy vzniku samostatného československého státu. foto:  Petr Topič, MAFRA

„Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející,“ řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research.

Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo, nebo skončila první světová válka. Pražské jaro, nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O Mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.

O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.

Větší znalosti mají muži než ženy. Roli hraje vedle věku také příjmová situace a vzdělání. Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.

Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco „ke šprtání“ a napsání písemky. „Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ řekl Kroupa.

Podle Kroupy výsledky ukázaly, že lidé vnímají invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 hůř než Mnichov a následný protektorát. 

Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrygua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně. Negativně Masaryka vnímá jeden ze sta Čechů a Češek.

Palachův čin považuje většina dotázaných za hrdinský. U lidí se znalostmi a zájmem o historii pak převládá přesvědčení, že Jan Masaryk byl zavražděn. Jen zlomek dotázaných míní, že někdejší ministr zahraničí spáchal sebevraždu.

Většina lidí souhlasí s tím, že je dobře, že Československo vzniklo. Dotázaní jsou proti názoru, že vznik samostatného státu byla chyba. Nesouhlasí ani s tím, že by se téma Mnichova Čechů už netýkalo. O únoru 1948 panuje názor, že to byl ústavní puč. Lidé se spíš shodnou i na tom, že Edvard Beneš nebyl pro tehdejší složité období dobrý prezident.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat