Nejprve oznámili výzkumníci olomoucké Univerzity Palackého, že přidali k lékům sloučeniny stříbra. Výsledek byl překvapivý: nejenže upravené medikamenty nad bakteriemi zvítězily, účinné látky bylo dokonce potřeba mnohem méně. Později se přidali také vědci z Brna. Ti zase vyzkoušeli na bakterie selen.
„Podařilo se nám prokázat, že nanočástice stříbra posilují účinek antibiotik vůči bakteriím. To v praxi umožní používat menší dávky léků v kombinaci se stříbrem. Obnoven je také účinek antibiotik vůči rezistentním bakteriím,“ řekl děkan olomoucké lékařské fakulty a mikrobiolog Milan Kolář, který na výzkumu spolupracoval.
Selen nad stříbro
„Testy nám ukázaly, že tyto kovy ve formě nanočástic dokáží účinně bojovat i s tak extrémně odolným soupeřem, jako je zlatý stafylokok. Selenové nanočástice předčily i ty stříbrné,“ konstatoval zase René Kizek, který vedl úspěšný tým z brněnského Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity a výzkumného centra CEITEC. Vědci teď podle něj zkoušejí, jak nanočástice selenu uchytit na materiálech – třeba na obvazech či gelech.
Antibiotika znamenala pro medicínu zvratAntibiotika působí především proti bakteriím, a tedy slouží hlavně k léčbě infekčních stavů. Jejich objev znamenal pro medicínu zásadní zvrat.
|
Poté se pustí do klinického testování. Podle badatelů i lékařů jde o velký úspěch. Léky, které přemáhaly infekce, totiž přestávají účinkovat. „Rezistentní vůči antibiotikům je až čtvrtina kmenů Escherichia coli, a dokonce polovina kmenů Klebsiella pneumoniae,“ potvrzuje mikrobioložka Václava Adámková. Ještě nedávno si s nimi přitom antibiotika hravě poradila.
První jmenovaná bakterie napadá především močové cesty a způsobuje hnisání ran. Pokud se dostane do trávicího traktu člověka, vyvolává infekce a těžké průjmy. Druhá bakterie zase může za zápaly plic.
Důvod, proč léky nefungují, je podle odborníků jednoduchý: antibiotika se nadužívají.
„Lékaři pořádně nevyšetří příčinu nemoci a místo antibiotik na lokální infekci předepíšou radši ta širokospektrá. Pro jistotu,“ vysvětluje Adámková.
Právě širokospektrá antibiotika přitom podle ní dávají bakteriím možnost, aby si postupně budovaly rezistenci.
Svůj díl viny mají ale také pacienti. Jakmile se jim uleví od největších těžkostí, pilulky okamžitě odloží. Každé balení antibiotik by se přitom mělo celé využít. Nedostatečná dávka bakterie pouze posiluje.
Sedmdesát tun pilulek ročně
„Stává se také to, že lékaři podlehnou tlaku a předepíšou antibiotika i na horečku, kterou nezpůsobily bakterie. Bývá to především u pediatrů. Do ordinace přiběhne maminka s dítětem, která se chce rychle vrátit do práce a v antibiotikách vidí spásu,“ popisuje dětská lékařka Patricie Kotalíková.
Češi každoročně spolykají na sedmdesát tun těchto pilulek.
Podle šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavla Březovského už je tak deset z dvaceti antibiotik naprosto nefunkčních. Alternativy existují jen u velmi malého počtu nemocí – například s infekcí na diabetické noze si poradí larvy mouchy Lucilia sericata.
Podobně je na tom celá Evropa – každoročně kvůli obyčejným infekcím, na které nezafungují antibiotika, zemře na 25 tisíc lidí.
S největšími problémy se potýkají země na jihu kontinentu – Itálie, Řecko nebo Kypr. Mají totiž přibližně třikrát vyšší spotřebu antibiotik na obyvatele a rok než ostatní.
