Britové přišli na to, že v této části Gambie má velký podíl na brzkém úmrtí doba početí.
Pravděpodobnost brzké smrti je až sedmkrát vyšší u lidí narozených v září, počatých tedy někdy v lednu. Ti narození v červnu a počati v září jsou na tom co délky života mnohem lépe.
Strava válečných zajatců? Nechte dětem maso a mléko |
Jde o seriózní poznatek, který nemá nic společného s astrologií. Souvisí totiž s počasím v době, kdy se začíná nitroděložní život. Právě počasí ovlivňuje to, čím se v té době živí rodiče. V Gambii se velmi pravidelně střídají dvě hlavní sezony, totiž období vlhkého a suchého počasí. Od července do listopadu téměř bez přerušení prší, ostatní měsíce jsou relativně suché.
Jídlo a těhotenství
V tomto suchém období lidé pojídají hlavně kuskus a rýži, při deštích pak mají potravu kaloricky méně vydatnou. Těmto vlhkým měsícům sice říkají období hladu, jenomže strava je v té době velmi bohatá na zeleninu se zeleným listem. A vypadá to, aspoň v Gambii, že to, kolik zelené stravy v době početí budoucí matka a zřejmě i otec zkonzumují, významně ovlivní zdraví potomka. Do 15 let věku není mezi dětmi velký rozdíl, po 15. roce se ale začnou objevovat velké rozdíly.
Těhotenství a alkohol? Češi jsou tolerantnější než Slováci |
O významu stravy těhotných žen na zdraví dětí prozradila mnoho už v minulosti studie zaměřená na lidi, kteří přežili hladomor v Nizozemsku na konci 2. světové války. Nastal v důsledku blokády, kterou zavedlo Německo kvůli stávce železnic vyhlášené nizozemskou vládou. Než byla blokáda zrušena, začala zima a do Nizozemska nebylo možné dostat téměř žádné potraviny. Hladomor, při němž zemřely tisíce lidí, ukončilo až osvobození Evropy spojenci. V Nizozemsku pak byla provedena studie, která zjišťovala, v jakém stavu byli lidé narození matkám, které byly v době těhotenství vystaveny hladovění. Prokázalo se, že pokud žena neměla co jíst v raném období těhotenství, zdvojnásobilo se u dětí nebezpečí onemocnění srdce a zvýšila se pravděpodobnost výskytu schizofrenie, obezity, cukrovky a rakoviny. Horší zdraví se netýkalo jenom přímých potomků strádajících žen, ale i generace vnuků.
V Gambii stejně jako v Nizozemsku tyto dlouhodobé důsledky stravování těhotných vedou ke genetickým změnám plodu. Při experimentování na zvířatech se zjistilo, že jenom změnou stravy lze zaktivizovat geny embrya nebo je zcela utlumit.
Podobný výzkum v případě lidí není možný z etického hlediska, ale lze použít nedávné poznatky z údajů získaných v Gambii. Prokázalo se jasně, že živí-li se matka v raném období těhotenství hlavně zeleninou se zelenými listy, aktivizuje to geny plodu. Děje se tak v procesu označovaném odborně metylace. V gambijské studii se ukázalo, že děti zplozené v období dešťů vykazovaly na rozdíl od ostatních velmi odlišnou aktivitu genu, který významným způsobem reguluje imunitní systém.
„Změny metylace v tomto genu ovlivní to, jak člověk čelí virovým infekcím, a mohou také ovlivnit to, zda přežije rakovinu jako leukémii nebo rakovinu plic,“ sdělil Matt Silver, který patřil ke skupině britských výzkumníků.
Lze tedy konstatovat, že kdo uvažuje o početí potomka, měl by jíst hodně zeleniny se zelenými složkami. Tato strava je bohatá na vitaminy skupiny B, na foláty. Riziko narození dětí s defekty, jako je například rozštěp páteře, snižuje konzumace kyseliny listové.
